Tvarovaná příze
Tvarovaná příze (angl.: textured yarn; něm.: texturiertes Garn) je výrobek ze zkadeřených nekonečných chemických vláken.
Zkadeřením, tedy umělým odchylováním vláken od rovnoběžné osy příze se dosáhne zvýšení objemnosti, nasákavosti, tepelné izolace, měkčího „textilního“ omaku a případně značné elasticity výsledného výrobku.
Výroba
Světová produkce nekonečných chemických vláken dosahuje (v roce 2008) cca 26 milionů tun,[1]. Výrobní kapacita tvarovaných filamentů se odhadovala na začátku století na cca 11 milionů tun ročně, z toho 94 % příze z polyesterových vláken[2].
Výroba přízí s roztažností do cca 50 % se v posledních letech dále rozšiřovala, naproti tomu tvarované příze s roztažností 150-300 % (na plavky a některé sportovní oděvy) byly nahrazeny mnohem dražšími ale kvalitnějšími elastomery. Přesnější údaje o současných poměrech nejsou veřejně známy.
Výrobní technologie a použití přízí
Nejstarší způsob tvarování vycházel z francouzsko-amerického vynálezu z roku 1931, původně určenému k zušlechtění příze z nekonečných viskózových vláken. Od té doby byla vyvinuta řada technologií, které umožňují mechanicky, pneumaticky nebo účinkem tepla tvarování téměř všech druhů umělých vláken. Nejdůležitější z nich:
Technologie tvarování | Surovina (převážně) |
Dodávka m/min. |
Použití |
Torzní s nepravým zákrutem |
PA, PES | 1200 | punčochy, lyžařské obleky (PA) útek v elastických tkaninách (PES) |
Pěchováním | PA (i stříž) | 2000 | koberce |
Vzduchem | všechny druhy včetně VI |
1200[3] | podlahoviny, potahy nábytku a autosedadel lyžařské obleky, šicí nitě |
Ozubenými koly | PA, monofily | 600 | koberce, potahové látky |
Tažením přes hranu | PA, monofily | 300 | šicí nitě[4] |
Pletením a páráním | PA | 500 | lehké pletené ošacení |
Technologií torzního tvarování nepravým zákrutem se vyrábí asi 2/3 tvarovaných přízí.
Princip torzního tvarování
Hladký vlákenný materiál se ská s vysokým zákrutem a současně probíhá ohřívaným fixovacím agregátem. S pomocí otočné trubičky se pak změní směr zákrutu, skaní pokračuje a vlákna mají snahu se po uvolnění dostat do původní polohy. Protože však zákrut je tepelně fixovaný, daří se to jen zčásti, příze se zkadeřuje.
Zákrut se uděluje pomocí tření příze o plochy speciálních kotoučů (namísto dřívějšího vřetene) a dosahuje se rychlosti až 1200 m/min.[5] Například na stroji s 240 tvarovacími jednotkami (na ploše cca 130 m²) je možné zpracovat až 1 tunu příze za hodinu. Technologie je vhodná pro všechny druhy tepelně tvarovatelných nekonečných vláken. Pro výrobky s vysokou pružností a nižší objemností se hodí nejlépe PA vlákna (punčochy, lyžařské obleky). Polyester je vhodnější tam, kde se vyžaduje objemnost bez silné roztažnosti.
Pro určité druhy přízí (např. kobercové z polyamidu) se napojují tvarovací stroje (s výhodou zejména pěchovací) přímo na zvlákňovací linku v chemické výrobě a tvarování probíhá současně s dloužením vláken.[6]
Podobného efektu jako tvarováním příze se také může dosáhnout použitím
- profilovaných vláken, např. s hvězdicovým nebo trojúhelníkovým průřezem. Dá se s nimi velmi dobře imitovat přírodní hedvábí: např. jednoduché příze v jemných tkaninách a skané příze v kobercích s hedvábným vzhledem.[7]
- bikomponentních vláken, např. mísením tepelně stabilních se sráživými vlákny nebo polyamid s polyesterem atd. („chemické tvarování“). Použití: např. punčochy, koberce
- skaním tvarovaných přízí s hladkými přízemi z nekonečných nebo staplových vláken (jedno- nebo vícebarevných)
- opřádáním nebo obeskáváním v nejrůznějších kombinacích (např. na šicí nitě).
Odkazy
Reference
- ↑ {title}. www.cirfs.org [online]. [cit. 2007-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27.
- ↑ Světová výrobní kapacita tvarovaných filamentů v roce 2002: http://www.businesswire.com/news/home/20040723005177/en/Research-Markets-World-Markets-Textured-Yarns-2010
- ↑ http://www.ssm.ch/index.php?S=1&Folder=11
- ↑ http://www.vostex.de/site/pages/produkte/agilon/agilon-200.php
- ↑ http://www.barmag.oerlikontextile.com/de/Portaldata/1/Resources/barmag/pdf/TEX_brochure_FK6_data.pdf
- ↑ http://skripta.ft.tul.cz/data/2006-09-22/11-44-44.pdf
- ↑ http://www.neckermann.ch/shop/21932.html
Literatura
- Alfons Hofer, Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte, str. 519-538, 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992, ISBN 3-87150-366-5
- Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981) str. 534-603