Tvarovaná příze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Polyamidová příze tvarovaná pěchováním

Tvarovaná příze (angl.: textured yarn; něm.: texturiertes Garn) je výrobek ze zkadeřených nekonečných chemických vláken.

Zkadeřením, tedy umělým odchylováním vláken od rovnoběžné osy příze se dosáhne zvýšení objemnosti, nasákavosti, tepelné izolace, měkčího „textilního“ omaku a případně značné elasticity výsledného výrobku.

Výroba

Světová produkce nekonečných chemických vláken dosahuje (v roce 2008) cca 26 milionů tun,[1]. Výrobní kapacita tvarovaných filamentů se odhadovala na začátku století na cca 11 milionů tun ročně, z toho 94 % příze z polyesterových vláken[2].

Výroba přízí s roztažností do cca 50 % se v posledních letech dále rozšiřovala, naproti tomu tvarované příze s roztažností 150-300 % (na plavky a některé sportovní oděvy) byly nahrazeny mnohem dražšími ale kvalitnějšími elastomery. Přesnější údaje o současných poměrech nejsou veřejně známy.

Výrobní technologie a použití přízí

Schéma: Způsoby tvarování příze

Nejstarší způsob tvarování vycházel z francouzsko-amerického vynálezu z roku 1931, původně určenému k zušlechtění příze z nekonečných viskózových vláken. Od té doby byla vyvinuta řada technologií, které umožňují mechanicky, pneumaticky nebo účinkem tepla tvarování téměř všech druhů umělých vláken. Nejdůležitější z nich:

Technologie tvarování Surovina
(převážně)
Dodávka
m/min.
Použití
Torzní
s nepravým zákrutem
PA, PES 1200 punčochy, lyžařské obleky (PA)
útek v elastických tkaninách (PES)
Pěchováním PA (i stříž) 2000 koberce
Vzduchem všechny druhy
včetně VI
1200[3] podlahoviny, potahy nábytku a autosedadel
lyžařské obleky, šicí nitě
Ozubenými koly PA, monofily 600 koberce, potahové látky
Tažením přes hranu PA, monofily 300 šicí nitě[4]
Pletením a páráním PA 500 lehké pletené ošacení

Technologií torzního tvarování nepravým zákrutem se vyrábí asi 2/3 tvarovaných přízí.

Princip torzního tvarování

Hladký vlákenný materiál se ská s vysokým zákrutem a současně probíhá ohřívaným fixovacím agregátem. S pomocí otočné trubičky se pak změní směr zákrutu, skaní pokračuje a vlákna mají snahu se po uvolnění dostat do původní polohy. Protože však zákrut je tepelně fixovaný, daří se to jen zčásti, příze se zkadeřuje.

Zákrut se uděluje pomocí tření příze o plochy speciálních kotoučů (namísto dřívějšího vřetene) a dosahuje se rychlosti až 1200 m/min.[5] Například na stroji s 240 tvarovacími jednotkami (na ploše cca 130 m²) je možné zpracovat až 1 tunu příze za hodinu. Technologie je vhodná pro všechny druhy tepelně tvarovatelných nekonečných vláken. Pro výrobky s vysokou pružností a nižší objemností se hodí nejlépe PA vlákna (punčochy, lyžařské obleky). Polyester je vhodnější tam, kde se vyžaduje objemnost bez silné roztažnosti.

Pro určité druhy přízí (např. kobercové z polyamidu) se napojují tvarovací stroje (s výhodou zejména pěchovací) přímo na zvlákňovací linku v chemické výrobě a tvarování probíhá současně s dloužením vláken.[6]

Podobného efektu jako tvarováním příze se také může dosáhnout použitím

  • profilovaných vláken, např. s hvězdicovým nebo trojúhelníkovým průřezem. Dá se s nimi velmi dobře imitovat přírodní hedvábí: např. jednoduché příze v jemných tkaninách a skané příze v kobercích s hedvábným vzhledem.[7]
  • bikomponentních vláken, např. mísením tepelně stabilních se sráživými vlákny nebo polyamid s polyesterem atd. („chemické tvarování“). Použití: např. punčochy, koberce
  • skaním tvarovaných přízí s hladkými přízemi z nekonečných nebo staplových vláken (jedno- nebo vícebarevných)
  • opřádáním nebo obeskáváním v nejrůznějších kombinacích (např. na šicí nitě).

Odkazy

Reference

Literatura

  • Alfons Hofer, Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte, str. 519-538, 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992, ISBN 3-87150-366-5
  • Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981) str. 534-603