Tunel Paneriai

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tunel Paneriai
Základní informace
StátLitvaLitva Litva
Lokalizace
Souřadnice
tunel Paneriai
tunel Paneriai
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tunel Paneriai (litevsky Panerių geležinkelio tunelis) je jedním ze dvou existujících železničních tunelů v Litvě. Nachází se pod kopcem v lese Paneriai ve Vilniusu.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Tunel v roce 1879

Tunel Paneriai se začal stavět v roce 1859 z rozhodnutí ruského cara Alexandra II. při stavbě trati VilniusLentvaris železnice Petrohrad–Varšava, překážkou byl kopec v lese směrem k Lentvarisu. Železniční tunel Paneriai sloužil především k překonání topografické překážky. Ve stejné době byl postaven i Kaunaský železniční tunel. Oba byly první v Litvě a v Rusku a jedny z prvních ve východní Evropě a byly postaveny podle projektu polsko-litevského inženýra Stanisława Kierbedźe. Práce na dvoukolejném tunelu byly zahájeny 15. ledna 1859, dokončen byl v září 1861 a uveden do provozu 3. října 1861. V době druhé světové války nebyl tunel poškozen.[2]

V roce 1960, po téměř sto letech, byl železniční provoz v tunelu ukončen, protože došlo ke změně trasy železniční trati.[3]

Některé stěny tunelu jsou dnes (2008) silně poškozené a zdivo se na velkých plochách odlupuje. Na některých místech již stěny nejsou nosné. Několik metrů za východním portálem se strop ve vrcholu částečně zřítil a vzniklým otvorem je vidět povrch nad ním a denní světlo z východního portálu.

Dnes již není možné tunelem projít. U obou vchodů byly postaveny zábrany. U východního portálu byla postavena stěna s mezerami a za ní byl průřez tunelu zcela vyplněn pískem. U západního portálu, asi 20 m za vchodem, byla postavena asi 3 m vysoká zeď s ostnatým drátem na koruně. Za ní byl příčný řez rovněž zasypán pískem. V horní části pískového zásypu je však malý otvor do části tunelu.

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Tunel v roce 2014

Tunelový komplex byl ministrem životního prostředí Litevské republiky v roce 2005 vyhlášen jako oblast významná pro ochranu biotopů jako zimoviště netopýra pobřežního (Myotis dasycneme). Území tunelu je také součástí krajinné rezervace erozního vrchu Paneriai, zřízené městskou radou Vilniusu, a je chráněno jako hodnota kulturního dědictví.[2] V tunelovém komplexu žije a přezimuje řada chráněných druhů netopýrů. Bylo zaznamenáno šest druhů netopýrů zvláště ohrožených vyhynutím, mezi něž patří netopýr pobřežní (Myotis dasycneme) a netopýr vodní (Myotis daubentoni) také netopýr Brandtův (Myotis brandti) netopýr černý (Barbastella barbastellus).[4] V roce 2019 byl na tomto místě napočítán rekordní počet zimujících netopýrů – 2327. To je téměř o 300 netopýrů více, než se podařilo napočítat v roce 2018. Z toho nejvíce 1256 netopýrů pobřežních, 1062 netopýrů vodních, čtyři netopýry Brandtovy a jeden netopýr černý.[5]

Data[editovat | editovat zdroj]

Nepoužívaný dvoukolejný tunel je 6,4 m vysoký, 8 m široký a 427 m dlouhý. Portály jsou postaveny v historizujícím slohu z cihel. Tunel má profil podkovy s parapety a zalomenými bočními částmi. Tunel je kulturní památkou.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paneriai-Tunnel na německé Wikipedii.

  1. Vietovės palydovinė nuotrauka. www.am.lt [online]. 2014-02-01 [cit. 2023-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  2. a b Panerių tunelis [online]. [cit. 2023-06-17]. Dostupné online. (litevsky) 
  3. Ekskursija į apleistą Panerių tunelį (Foto, video). www.laikas.lt [online]. [cit. 2023-06-17]. Dostupné online. 
  4. Šikšnosparnių populiacijos dinamika Vilniaus Panerių tunelyje. www.neriesparkas.lt [online]. 2014-02-02 [cit. 2023-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  5. Ypatingoje vietoje Vilniuje aptikti 2327 žiemojantys paslaptingi gyvūnai. www.lrytas.lt [online]. [cit. 2023-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-06-17. 
  6. Panerių geležinkelio tunelis. kvr.kpd.lt [online]. [cit. 2023-06-17]. Dostupné online. 

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]