Tuková buňka
Tuková buňka (adipocyt) je buňka, která je základní stavební jednotkou tukové tkáně. Ve vazivu se vyskytuje buď jednotlivě, nebo v malých skupinách. Má schopnost vytvářet a hromadit tuk, a to buď v jedné velké vakuole (univakuolární buňky, tvoří bílý tuk), nebo v podobě množství menších vakuol (multivakuolární buňky, tvoří hnědý tuk).
Bílé tukové buňky[editovat | editovat zdroj]
Univakuolární tukové buňky tvoří bílé tukové vazivo, které představuje běžný typ tukového vaziva většiny savců. Tyto buňky obsahují tzv. hormon senzitivní lipázu (HSL), která při zvýšení koncentrace katecholaminů a kontaregulačních hormonů v krvi štěpí tuky (v tomto případě triacylglyceroly – TAG) na glycerol a volné mastné kyseliny (FFA). Ty jsou vázány na albumin a takto transportované plazmou až do cílových tkání, kde jsou využity v procesu betaoxidace k tvorbě energie prakticky ve všech tkáních kromě erytrocytů a CNS (hematoencefalitická bariera), popř. v játrech pro tvorbu tzv. ketolátek (náhradní en. substrát v době hladovění).
Hnědé tukové buňky[editovat | editovat zdroj]
Multivakuolární tukové buňky jsou součástí hnědého tuku, který se vyskytuje hlavně u hibernujících savců a u mláďat. U novorozenců je jeho největší koncentrace mezi lopatkami a jde v tomto věku o nejdůležitější termoregulační prvek. Mitochondrie těchto adipocytů totiž na své vnitřní membráně obsahují tzv. odpřahovací proteiny, které ruší vodíkový gradient, vzniklý v dýchacím řetězci, za současné tvorby tepla (protein termogenin).
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu tuková buňka na Wikimedia Commons
