Trojúhelník (Izrael)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Město Tajbe, největší arabské sídlo v Trojúhelníku
Město Džaldžulja
Město Baka-Džat

Trojúhelník dříve též Malý trojúhelník (hebrejsky: המשולש - „ha-Mešulaš“,arabsky: المـُثـَلـَّث - „al-Mutalat“) je region v Izraeli s výrazným zastoupením obyvatel z řad izraelských Arabů.

Rozkládá se v dlouhém pásu na východním okraji pobřežní nížiny v centrální části Izraele, při pomezí Izraele v jeho mezinárodně uznávaných hranicích a Západního břehu Jordánu. Začíná cca 20 kilometrů východně od Tel Avivu městem Kafr Kasim a pak se táhne k severu jako takřka souvislý řetězec arabských vesnic a měst. Končí městem Baka-Džat cca 12 kilometrů východně od Chadery. Arabské osídlení pak ale pokračuje podél hranic Západního břehu Jordánu dál k severovýchodu, kde tvoří region Vádí Ara, někdy rovněž řazený jako součást Trojúhelníku. Jindy se pro území Vádí Ara používá označení Severní Trojúhelník, pro odlišení od Jižního Trojúhelníku (původní Malý Trojúhelník).[1]

Od počátku 90. let 20. století bylo do tohoto převážně arabského pásu vloženo několik nově zřízených židovských měst, budovaných v rámci programu Jišuvej ha-Kochavim. Židovské osídlení regionu podporuje i nová dálnice číslo 6 (Transizraelská dálnice). 1. června 1949 bylo Arabům žijícím v tzv. Malém trojúhelníku uděleno izraelské občanství.[2]

Od přelomu 20. a 21. století se v Izraeli objevují návrhy na odstoupení části Araby obývaných území v Trojúhelníku a jejich výměnu za bloky židovských osad na Západním břehu Jordánu. Takovouto myšlenku prosazoval geograf Arnon Sofer[1] ale i politici jako Avigdor Lieberman ze strany Jisra'el Bejtejnu.

Seznam arabských sídel v Trojúhelníku (bez Vádí Ara)[editovat | editovat zdroj]

od severu k jihu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Trade the Arab Triangle [online]. Israel Insider, February 19, 2004 [cit. 2010-05-06]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  2. ČEJKA, Marek. Dějiny moderního Izraele. Praha: Grada Publishing, 2011. 351 s. ISBN 978-80-247-2910-7. S. 56. 

Související články[editovat | editovat zdroj]