Vádí Ara

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vádí Ara
Red pog.png
Vádí Ara
Lokalizace Vádí Ara

Vádí Ara nebo Nachal Iron (hebrejsky: ואדי עארה nebo נחל עירון,arabsky:وادي عارة) je vádí, údolí a geografický region v Izraeli význačný vysokým podílem obyvatelstva z řad izraelských Arabů.

Geografické vymezení[editovat | editovat zdroj]

Město Kafr Kara na západním okraji Vádí Ara
Umm al-Fachm druhé největší arabské město v Izraeli
Zástavba v Ma'ale Iron na východním okraji Vádí Ara

Vádí Ara leží cca 55 kilometrů severovýchodně od Tel Avivu a cca 35 kilometrů jihojihovýchodně od Haify. Na jihovýchodě se dotýká Zelené linie, která odděluje Izrael v mezinárodně uznávaných hranicích od okupovaného Západního břehu Jordánu.

Vlastní vádí Ara coby vodní tok pramení v nadmořské výšce přes 300 metrů nedaleko vesnice Mej Ami, jižně od města Umm al-Fachm. Teče pak směrem k západu výrazně zaříznutým údolím na severu ohraničeným planinou Ramat Menaše. Poblíž vesnice Barkaj vstupuje do pobřežní planiny a v ní se spojuje s dalšími vodními toky a směřuje pak obloukem k jihu a opět k západu. Ústí do Středozemního moře severně od města Chadera.

V geografickém smyslu označuje Vádí Ara pouze oblast horního toku vádí Ara, před vstupem do pobřežní nížiny, a také přilehlý region, který je odvodňován k východu, do Jizre'elského údolí. Společným rysem této oblasti je husté - většinově arabské osídlení v zdejší kopcovité krajině. Do Vádí Ara v geografickém a etnickém slova smyslu tak bývá například zahrnováno i arabské město Ma'ale Iron, které přitom leží mimo povodí Vádí Ara. Další arabská sídla leží zase jihozápadně od Vádí Ara (například Baka-Džat), ale bývají rovněž někdy řazena do tohoto regionu, protože územně vytvářejí jeden celek se zdejšími arabskými městy a vesnicemi.

Zdejší arabská sídla populační a plošnou expanzí vytvořila jednu téměř souvislou aglomeraci o délce 15 kilometrů. Jejími součástmi jsou od východu k západu následující arabská města: Ma'ale Iron, Umm al-Fachm, Basma, Ar'ara, Kafr Kara. Každé z nich je složeno z několika částí, často původně samostatných vesnic, která jsou rozprostřena v krajině. Mezi Umm al-Fachm a Ar'ara si administrativní samostatnost udržela vesnice al-Arian. Jižně od Ar'ary pak ještě leží židovské město Kacir-Chariš.

Region arabských sídel ve Vádí Ara bývá někdy považován za podmnožinu takzvaného Trojúhelníku, který má ale územně širší vymezení a kromě Vádí Ara zahrnuje i pás arabských měst podél východního okraje pobřežní planiny, která se táhnou jižním směrem až ke Kafr Kasim východně od Tel Avivu.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Podél Vádí Ara vedla ve starověku Via Maris - obchodní stezka spojující centra civilizace v Egyptu, Palestině a v Mezopotámii.[1] Vádí Ara je významnou dopravní linií i v současnosti. Vede tudy dálnice 65.

V březnu 1949, když končila první arabsko-izraelská válka, požádal izraelský premiér David ben Gurion na poslední chvíli jordánského krále Abdalláha, aby souhlasil se změnou linie příměří a zahrnul do území pod izraelskou kontrolou i vádí Ara. Šlo o strategicky a dopravně důležitý pruh území, který zajišťoval spojení mezi pobřežím a Jizre'elským údolím. Abdalláh nakonec souhlasil a zdejší oblast, která během války nebyla nikdy dobyta Izraelci, se tak ocitla pod správou židovského státu. Na rozdíl od mnoha jiných arabských sídel ovládnutých v letech 1948-1949 Izraelem zde ale bylo ponecháno původní arabské obyvatelstvo.[1]

Celkový pohled na město Ar'ara

Díky rapidnímu populačnímu nárůstu se z vádí Ara stalo jedno z hlavních center arabského etnika v Izraeli. Stojí zde druhé největší arabské město v Izraeli Umm al-Fachm s 45 000 obyvateli, ale i mnohá další lidnatá sídla. Například populace v Ar'ara, která byla roku 1945 na úrovni jen málo přes 2000 obyvatel, dosáhla v roce 2009 téměř 17 000.[2][3]

Během druhé intifády se tento region kvůli blízkosti palestinských území stal častým dějištěm teroristických útoků. Například 1. května 2001 zabil útočník při odpálení bomby jednoho člověka a devět jich zranil. 28. dubna 2001 tu došlo k útoku na projíždějící vůz a výsledkem byl jeden mrtvý muž a čtyři zranění ženy. 20. března 2002 došlo na křižovatce Musmus ve Vádí Ara k sebevražednému útoku na autobus, při kterém bylo zabito sedm lidí. K činu se přihlásil Palestinský islámský džihád. Ještě vážnější byl další sebevražedný atentát na autobus z 21. října 2002 s 13 oběťmi. I v tomto případě útočil islámský džihád.[4]

Vlna terorismu pak ale opadla, zejména poté, co byl tento region od palestinských oblastí počátkem 21. století fyzicky oddělen Izraelskou bezpečnostní bariérou, která zde vyrostla jako v jednom z prvních úseků a sleduje přibližně trasu původní Zelené linie.[5]

I část místního arabského obyvatelstva s izraelským občanstvím ale má nejasný postoj k loajalitě s židovským státem. V regionu okolo Umm al-Fachm má silné pozice Islámské hnutí. Na počátku druhé intifády, v říjnu 2000, proběhly v Izraeli arabské demonstrace. Těch se ve Vádí Ara účastnily tisíce lidí, kteří zablokovali zdejší dálniční tah. Došlo ke konfrontaci s policií a dva obyvatelé z Umm al-Fachm a jeden z Baka-Džat byli zastřeleni. Po těchto nepokojích výrazně poklesl turistický ruch v tomto regionu a izraelští Židé omezili své návštěvy v zdejších obcích.[6]

Úvahy o odstoupení regionu od Izraele[editovat | editovat zdroj]

Počátkem 21. století začali někteří izraelští politici prosazovat odstoupení arabských regionů podél vádí Ara a jejich připojení k případnému palestinskému státu. Toto téma prosazoval zejména Avigdor Lieberman ze strany Jisra'el Bejtejnu. Výměnou za tuto korekci hranice měl Izrael získat palestinský souhlas s anexí některých bloků židovských osad na Západním břehu Jordánu.[1]

Případné vyčlenění arabských sídel ve Vádí Ara z Izraele by ale nebylo jednoduché, protože od roku 1948 zde Izrael zřídil i některá židovská sídla zejména Kacir-Chariš a Mej Ami. Právě Kacir-Chariš byl od počátku 90. let 20. století koncipován v rámci programu Jišuvej ha-Kochavim jako nové město, které mělo posílit židovské demografické pozice v tomto příhraničním regionu většinově osídleným Araby. Tyto plány se sice nepodařilo zcela naplnit, ale v březnu 2010 izraelská vláda ustavila zvláštní výbor pro podrobné plánování výstavby v Chariš, kde se nyní počítalo se zřízením velkého města pro 50 000 ultraortodoxních Židů. Proti plánované výstavbě protestovali někteří místní Arabové i sekulární Židé. Ti se obávali, že výstavba ultraortodoxního města nakonec přesáhne povolený limit a dojde k vytvoření obytného souboru se 100 000 obyvateli.[7] Někteří dokonce mluvili o možném nárůstu města až na 150 000 obyvatel.[8] Myšlenku na převedení vádí Ara pod případný palestinský stát odmítají i místní Arabové. Starosta Umm al-Fachm ji označil za rasistickou a nepřijatelnou.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Aluf Benn: Trading Places, Can a Land Swap Keep Jews From Being a Minority in Their Own State? [online]. The Washington Post, August 14, 2005, [cit. 2010-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Welcome To 'Ar'ara [online]. Palestine Remembered, [cit. 2010-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. לוח 3.- אוכלוסייה, ביישובים שמנו מעל 2,000 תושבים ב-30.06.2009 [online]. ročenky Centrálního statistického úřadu, [cit. 2010-04-11]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  4. Fatal Terrorist Attacks in Israel Since the Declaration of Principles [online]. Jewish Virtual Library, [cit. 2010-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Separation Barrier Map [online]. B´Tselem, [cit. 2010-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Ran Shapira: Joint Jewish-Arab initiatives revitalize neighbor relations in Wadi Ara [online]. Haaretz, March 21, 2010 Nisan 6, 5770, [cit. 2010-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Plans for New Hareidi City Proceed Amid Protests [online]. Arutz Sheva, [cit. 2010-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Gov’t approves plan to build haredi city in Harish [online]. Jerusalem Post, 14. března 2010, [cit. 2010-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]