Železniční trať Přerov–Břeclav

Přerov–Břeclav
	; nádraží Hulín
Stát	Česko
Číslo	330
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Technické informace
Délka	100,3 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Traťová třída	D4
Napájecí soustava	3 kV DC + 25 kV, 50 Hz AC
Maximální sklon	4 ‰
Počet kolejí	2
Maximální rychlost	160 km/h
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
Průběh trati
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Přerov–Břeclav (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 330) je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať, součást 2. koridoru. Trať vede z Přerova do Břeclavi přes Hulín, Otrokovice, Staré Město u Uherského Hradiště, Moravský Písek, Rohatec a Hodonín. Provoz na trati byl zahájen v roce 1841.

Trať byla elektrizována v letech 1981–1985. Na trati jsou provozovány trakční soustavy 3 kV DC + 25 kV, 50 Hz AC. Styk soustav se nachází na hulínském zhlaví stanice Říkovice, v provozu od 15. července 2022.^[2] Předchozí styk soustav se nacházel v Nedakonicích, v provozu do 13. června 2022.^[zdroj?]

Řízení provozu

Strana provozu

Trať byla – jako součástí páteřní tratě Severní dráhy císaře Ferdinanda (KFNB) – postupně v letech 1858 až 1873 zdvoukolejněna. Podobně jako na ostatních rakouských tratích zde byl původně zaveden pravostranný provoz, ale k 16. dubnu 1872 byl i na této trati, podobně jako na ostatních dvoukolejných tratích KFNB, zaveden levostranný provoz. Pro české území neobvyklý levostranný provoz byl na trati Přerov–Břeclav (a dále do Bohumína) zachován až do 8. 12. 2012.^[3]

Levostranný provoz mezi Huštěnovicemi a Přerovem ze dne 8.7. 2012. Lokomotiva EU45 společnosti PKP Cargo.

Od 9. 12. 2012 se provoz změnil po 140 letech opět na pravostranný.^[4]

Zabezpečovací zařízení

V rámci modernizace trati Přerov–Břeclav, která probíhala v letech 1997 až 2002,^[5] byla ve stanicích instalována elektronická stavědla (ESA 11 a ESA 22), jako traťové zabezpečovací zařízení je použit elektronický soustředěný obousměrný automatický blok ABE-1. Díky obousměrnému automatickému bloku lze operativně vést vlaky jak ve správném směru (tj. vpravo ve směru jízdy), tak proti správnému směru (tj. vlevo ve směru jízdy vlaku). Samotný provoz na trati již není řízen výpravčími z jednotlivých stanic, ale dálkově z centrálního dispečerského pracoviště v Přerově řídicím dispečerem I (pro úsek Přerov – Staré Město u Uherského Hradiště) a řídicím dispečerem II (pro úsek Nedakonice–Břeclav).^[6]

Stanice a zastávky

Přerov
zastávka Horní Moštěnice
Říkovice
Břest
Hulín
Záhlinice
Tlumačov
Otrokovice
Napajedla
Spytihněv
Huštěnovice
Staré Město u Uherského Hradiště
Kostelany nad Moravou
Nedakonice
Moravský Písek zastávka
Moravský Písek
Bzenec přívoz
Rohatec
Rohatec zastávka
Hodonín
Lužice
Moravská Nová Ves
Hrušky zastávka
Břeclav

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o ^p ^q ^r ^s KOTRMAN, Jiří. 160 let Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava: České dráhy, 2001. Kapitola Železnice mezi Břeclaví a Přerovem, s. 46.
↑ Posun styku trakčních soustav na trati Břeclav - Přerov. Praha: Správa železnic, 2022-07-14.
↑ KOTRMAN, Jiří. 160 let Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava: České dráhy, 2001. Kapitola Železnice mezi Břeclaví a Přerovem, s. 21.
↑ SŮRA, Jan. Vlaky z Břeclavi do Bohumína čeká změna. Po 140 letech pojedou vpravo [online]. iDnes.cz, 2012-06-27 [cit. 2012-07-06]. Dostupné online.
↑ BONEV, Jan. Břeclav st.hr. - Břeclav - Přerov. k-report.net [online]. [cit. 2010-12-15]. Dostupné online.
↑ Zabezpečovací a sdělovací technika pro železniční koridory ČR. Silnice Železnice [online]. 2009-09-11 [cit. 2010-12-15]. Dostupné online. ISSN 1803-8441.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Přerov–Břeclav na Wikimedia Commons
Trať 330 na ZelPage.cz
Historie železničních tratí

[160let-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o ^p ^q ^r ^s KOTRMAN, Jiří. 160 let Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava: České dráhy, 2001. Kapitola Železnice mezi Břeclaví a Přerovem, s. 46.

[2] Posun styku trakčních soustav na trati Břeclav - Přerov. Praha: Správa železnic, 2022-07-14.

[3] KOTRMAN, Jiří. 160 let Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava: České dráhy, 2001. Kapitola Železnice mezi Břeclaví a Přerovem, s. 21.

[4] SŮRA, Jan. Vlaky z Břeclavi do Bohumína čeká změna. Po 140 letech pojedou vpravo [online]. iDnes.cz, 2012-06-27 [cit. 2012-07-06]. Dostupné online.

[5] BONEV, Jan. Břeclav st.hr. - Břeclav - Přerov. k-report.net [online]. [cit. 2010-12-15]. Dostupné online.

[6] Zabezpečovací a sdělovací technika pro železniční koridory ČR. Silnice Železnice [online]. 2009-09-11 [cit. 2010-12-15]. Dostupné online. ISSN 1803-8441.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]