Tibetská náhorní plošina
| Tibetská náhorní plošina | |
|---|---|
| Tibetská krajina | |
| Nejvyšší bod | Geladaindong (6 559 m n. m.) |
| Délka | {{{délka}}} km |
| Šířka | {{{šířka}}} km |
| Rozloha | 199 429 km² |
| Střední výška | {{{středvýška}}} m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Alpsko-himálajský systém |
| Sousední jednotky | Kchun-lun, Východotibetská pohoří, Transhimálaj, Karákoram |
| Podřazené jednotky | Hoh Xil Shan, Jurhen Ul Shan, Tanggula Shan |
| Světadíl | Asie |
| Státy | |
| Horniny | {{{hornina}}} |
| Poznámka | {{{poznámka}}} |
| Povodí | Indus, Brahmaputra, Salween, Mekong, Čchang-ťiang |
Tibetská plošina nebo též Čchingchajsko-tibetská plošina (čínsky 青藏高原, pinyin Qīng Zàng Gāoyuán, český přepis Čching-cang-kao-jüan) je rozlehlá, vysoce položená rovina ve střední Asii. Zasahuje do Tibetské autonomní oblasti a provincie Čching-chaj. Na severu ji pohoří Kchun-lun odděluje od Tarimské pánve s pouští Taklamakan, na východě přechází ve Východotibetská pohoří. Jižní okraj plošiny tvoří pohoří Gangdisê Shan a Nyainqêntanglha Shan (společně označovaná jako Transhimálaj), která směrem k jihu spadají do kotliny Brahmaputry (zde leží i Lhasa; na protější straně kotliny už se zvedá Himálaj). Na západě pak pohoří Karákoram odděluje Tibetskou plošinu od indického Ladákhu.
Průměrná nadmořská výška Tibetské plošiny činí 4 500 m n. m, na řadě míst však překračuje 6 000 m. V okrajových oblastech pramení několik asijských veletoků, velká část plošiny je ale bez odtoku.
[editovat] Literatura
- Velký atlas světa. Geodetický a kartografický podnik v Praze, n.p., Praha, 1988. Str. 74.
- Nový atlas světa. 378 pp. Euromedia Group k.s., Praha, 1998. Str. 80-81.