Taj Ťin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Taj Ťin
Pseudonym Ťing-an, Jü-čchüan šan-žen
Jiná jména Taj Wen-ťin
Narození 1388
Chang-čou, Če-ťiang
Úmrtí 1462
Chang-čou, Če-ťiang
Umělecká činnost
Znám jako malíř-krajinář, zakladatel školy Če
Škola škola Če
Významná díla Soutěska duchů v jarních oblacích (靈谷春雲圖)
Ovlivněn Ma Jüan a Sia Kuej, jüanští malíři, severosungští akamičtí malíři
Ovlivnil malíře školy Če, mingskou akademickou tradici, např. Taj Čchüan, Wang Š’-siang, Lan Jing.

Národnost chanská
Země říše Ming
Bydliště Nanking, Peking, Chang-čou
Děti Taj Čchüan
Příbuzní Wang Š’-siang (zeť)
Taj Ťin je čínské jméno, v němž Taj je příjmení.
Tušová, jemně kolorované malba několika malých rybářských člunů s lovícími rybáři mezi trsy bambusů na řece, u břehu jiní rybáři vybírají vrše.
Taj Ťin, Rybáři na řece, kolem roku 1400

Taj Ťin (čínsky pchin-jinem Dài Jìn, znaky zjednodušené 戴进, tradiční 戴進; 13881462) byl čínský malíř raného mingského období. Stal se známým malováním především krajin, ale i květin a ptáků; jeho malířský styl byl konzervativní a vycházel ze studia děl mistrů dynastie Jüan. Nějakou dobu sloužil v císařské malířské akademii v Pekingu, později se vrátil do rodného Chang-čou, zde se svými žáky založil školu Če.

Jména[editovat | editovat zdroj]

Taj Ťin používal zdvořilostní jméno Wen-ťin (čínsky pchin-jinem Wénjìn, znaky zjednodušené 文进, tradiční 文進) a pseudonymy Ťing-an (čínsky pchin-jinem Jìngān, znaky zjednodušené 静庵, tradiční 靜庵) a Jü-čchüan šan-žen (čínsky pchin-jinem Yù​quán shānrén, znaky 玉泉山人).[1]


Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Taj Ťin pocházel z Chang-čou v provincii Če-ťiang.[1] Ačkoli studoval malířství už od mládí, původním povoláním byl tesař. Přestěhoval se do Nankingu a získal proslulost svou malířskou dovedností. Za vlády císaře Süan-te (1425–1435) byl na nějakou dobu povolán do císařské malířské akademie,[1] po odvolání z úřadu zůstal, obdovován současníky, v Pekingu, později se vrátil do rodného kraje.

Byl jednou z vůdčích postav raně mingského obrození malířského krajinářského stylu jihosungských mistrů Ma Jüana a Sia Kueje, ze kterého se stal mingský akademický styl, označovaný též za školu Če, podle Taj Ťinova rodiště, Če-ťinagu.[1] Tvořil v žánru figurální malby, květin a ptáků, hlavně se však věnoval krajinám. V krajinářství si za vzor bral Ma Jüana a Sia Kueje, tak jak jejich styl interpretovali jüanští malíři.[2] převzal zejména kompozici, styl kaligrafie a hlavní postavu obrazů – člověka osaměle pozorujícího velkolepost obklopující ho přírody. Nechal se ovlivnit i severosungskými akademiky (např. charakteristické hory v obraze Cesta v zasněžených horách).[2] Měl řadu žáků, jejichž prostřednictvím významně ovlivnil další vývoj mingského malířství.[1]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e China Online Museum. Dai Jin [online]. China Online Museum, [cit. 2015-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b КРАВЦОВА, М.Е.. Дай Цзинь [online]. Синология.Ру, 2009–2015, [cit. 2015-05-02]. Stať z Духовная культура Китая: энциклопедия: в 5 т. / гл. ред. М.Л. Титаренко; Ин-т Дальнего Востока. — М.: Вост. лит., 2006–. Т. 6 (дополнительный). Искусство / ред. М.Л. Титаренко и др. — 2010. — 1031 с. С. 568-569.. Dostupné online. (rusky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BARNHART, Richard M. Painters of the Great Ming: The Imperial Court and the Zhe School. Dallas : Dallas Museum of Art, 1993. xvi, 360 s. ISBN 0936227117, 9780936227115. (anglicky) 
  • COOPER, Rhonda; COOPER, Jeffrey. Masterpieces of Chinese Art. [s.l.] : Todtri Productions, 1997. ISBN 1577170601. S. 100.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Taj Ťin ve Wikimedia Commons
  • ChinaCulture.org. Founding Father of Zhe School: Dai Jin [online]. ChinaCulture.org, Ministry of Culture, P.R.China, 2003, [cit. 2015-05-02]. Dostupné online. (anglicky)