Třída Tromp
| Třída Tromp | |
|---|---|
 |
|
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Nizozemské královské námořnictvo |
| Typ | torpédoborec |
| Lodě | 2 |
| Zahájení stavby | |
| Spuštění na vodu | |
| Uvedení do služby | |
| Osud | |
| Předchůdce | Friesland |
| Následovník | — |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 3665 t (standardní) 4308 t (plný) |
| Délka | 138,2 m |
| Šířka | 14,8 m |
| Ponor | 4,6 m |
| Pohon | COGOG |
| Palivo | {{{palivo}}} |
| Rychlost | 30 uzlů |
| Dosah | — |
| Posádka | 305 |
| Výzbroj | (konečná): 2× 120/50 mm (1×2) 8× Boeing Harpoon (2×4) 1× Standard SM-1MR (40 ks.) 1× Sea Sparrow (8 hl.) 30mm Goalkeeper CIWS 6× 324mm torpédomet (2×3) |
| Pancíř | |
| Letadla | 1 vrtulník |
| Radar | |
| Sonar | |
| Ostatní | |
| Technické údaje {{{podtřída2}}} | |
| Výtlak | {{{výtlak2}}} |
| Délka | {{{délka2}}} |
| Šířka | {{{šířka2}}} |
| Ponor | {{{ponor2}}} |
| Pohon | {{{pohon2}}} |
| Palivo | {{{palivo2}}} |
| Rychlost | {{{rychlost2}}} |
| Dosah | {{{dosah2}}} |
| Posádka | {{{posádka2}}} |
| Výzbroj | {{{výzbroj2}}} |
| Pancíř | {{{pancíř2}}} |
| Letadla | {{{letadla2}}} |
| Radar | {{{radar2}}} |
| Sonar | {{{sonar2}}} |
| Ostatní | {{{ostatní2}}} |
Třída Tromp byla třída torpédoborců nizozemského královského námořnictva. Nizozemci sami je ovšem klasifikovali jako fregaty. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy, pojmenované Tromp (F 801) a De Ruyter (F 802). Jejich hlavním úkolem bylo velení protiponorkovým skupinám a jejich protivzdušná obrana. Do služby byly zařazeny v letech 1975–1976. V letech 1999-2001 byly obě lodě vyřazeny.
Konstrukce [editovat]
Hlavňovou výzbroj představovaly dva 120mm kanóny umístěné dělové věží na přídi (věže pocházely z vyřazeného torpédoborce Gelderland třídy Holland). Za ní se nacházelo osminásobné vypouštěcí zařízení protiletadlových řízených střel krátkého dosahu Sea Sparrow (celkem nesly 16 střel). Na zádi bylo dále jednoduché odpalovací zařízení protiletadlových řízených střel Tartar. Protiponorkovou výzbroj tvořily dva trojhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety. Na zádi byla přistávací plošina pro jeden protiponorkový vrtulník. Pohonný systém byl koncepce COGOG. Tvořily ho dvě plynové turbíny Rolls-Royce Tyne pro cestovní rychlost a dvě plynové turbíny Rolls-Royce Olympus, které se připojily v bojové situaci. Nejvyšší rychlost lodí byla 30 uzlů.
Během modernizací byly na lodě instalovány protilodní střely Boeing Harpoon, systémy blízké obrany Goalkeeper CIWS a původní střely Tartar nahradil typ Standard SM-1MR.
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. s. 389.
