Třída Van Speijk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Van Speijk
Karel Satsuit Tubin v Indonésii
Obecné informace
Uživatelé Nizozemské královské námořnictvo
Indonéské námořnictvo
Typ fregata
Lodě 6
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud aktivní (2011)
Předchůdce třída Fret
Následovník třída Kortenaer
Technické údaje
Výtlak 2200 t (standardní)
2850 t (plný)
Délka 113,4 m
Šířka 12,48 m
Ponor 4,57 m
Pohon 2 turbíny, 2 kotle
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 28,5 uzlu
Dosah
Posádka 254
Výzbroj 2× 114mm kanón (1×II)
Seacat (2×IV)
1× 305mm vrhač hlubinných pum
Pancíř
Letadla 1 vrtulník
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Van Speijk je třída fregat Nizozemského královského námořnictva, nyní však již sloužící v Indonéském námořnictvu. Fregaty byly do služby zařazeny na konci 60. let, v 70. letech byly modernizovány a v druhé polovině 80. let prodány do Indonésie. Celkem bylo postaveno šest fregat této třídy. Všechny jsou stále v aktivní službě.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Fregata Van Galen ještě v původní podobě. Všimněte si dvoudělové věže se 114mm kanóny.
Fregata Van Nes po modernizaci. Na přídi je již 76,2mm kanón OTO Melara.

Fregaty této třídy byly objednány na počátku 60. let jako náhrada nizozemských eskortních torpédoborců třídy Cannon, pocházejících z amerických druhoválečných přebytků. Pro urychlení prací byla vybrána tehdy velice moderní britská třída Leander, upravená dle nizozemských požadavků (především silnější protiletadlová výzbroj a nizozemská elektronika) a postavená v domácích loděnicích Nederlandse Doken Scheepsbouw v Amsterdamu a Koninklijke Maatschappij De Schelde ve Flushingu. Šest postavených lodí neslo tradiční jména Van Speijk (F 802), Van Galen (F 803), Tjerk Hiddes (F 804), Van Nes (F 805), Isaac Sweers (F 814) a Evertsen (F 815). Stavba probíhala od roku 1963, přičemž do služby byly fregaty zařazovány v letech 19671968.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Výzbroj fregat tvořily dva 114mm kanóny v dělové věži na přídi, dva čtyřnásobné protiletadlové raketové komplety Seacat a jeden 305mm vrhač hlubinných pum. Zachována zůstala přistávací paluba a hangár pro jeden lehký vrtulník. Pohonný systém tvoří dvě převodové turbíny a dva kotle. Nejvyšší rychlost dosahuje 28,5 uzlu.

V letech 1976–1983 byla všechna plavidla postupně modernizována. Značných změn doznala výzbroj, elektronika i pohonný systém. Novou výzbroj tvořil jeden 76,2mm kanón OTO Melara na přídi, dva čtyřnásobné kontejnery protilodních střel Harpoon, dva čtyřnásobné komplety střel Seacat a dva trojhlavňové 324mm torpédomety. Přistávací plocha i hangár byly zvětšeny, aby se do nich vešel protiponorkový vrtulník Westland Lynx. Radary byly vyměněny a jednotky Isaac Sweers a Evertsen dostaly nový vlečný sonar s měnitelnou hloubkou ponoru typu SQR-18A. Výtlak lodí vzrostl o cca 50 tun a počet členů posádky se snížil na 180.

Zahraniční uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Na sklonku 80. let Nizozemsko celou třídu vyřadilo a odprodalo do Indonésie, kde slouží jako třída Ahmad Yani. Výzbroj plavidel byla zachována, pouze ji doplnilo několik 12,7mm kulometů. V roce 2006 byly pro indonéské fregaty objednány ruské supersonické protilodní střely Jachont. Jejich čtyři vertikální vypouštěcí sila byla zatím zkušebně instalována na fregatu Oswald Siahaan. Nachází se po stranách hangáru. Dne 20. dubna 2011 protilodní střela Jachont, vypuštěná z fregaty Oswald Siahaan, na vzdálenost 250 km úspěšně zničila cvičný cíl v podobě vyřazené výsadkové lodě Teluk Bayur.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jachont testován v Indonésii. ATM. 2011, roč. 43, čís. 6, s. 73. ISSN 1802-4823.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.  
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.  
  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha : Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240.  

Kategorie Van Speijk-class frigates ve Wikimedia Commons