Třída Peacock
| Třída Peacock | |
|---|---|
 BRP Artemio Ricarte (37) | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Britské královské námořnictvo Irské námořnictvo Filipínské námořnictvo |
| Typ | hlídková loď |
| Lodě | 5 |
| Osud | aktivní (2017) |
| Předchůdce | třída Castle |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 664 t (standardní) 712 t (plný) |
| Délka | 62,6 m |
| Šířka | 10 m |
| Ponor | 2,7 m |
| Pohon | 2 diesely |
| Rychlost | 25 uzlů |
| Dosah | 2500 nám. mil při 17 uzlech |
| Posádka | 39 (6 důstojníků, 33 námořníků) |
| Výzbroj | 1× 76mm kanón 4× 7,62mm kulomet (4×1) |
Třída Peacock je třída hlídkových lodí britského královského námořnictva. Celkem bylo postaveno pět jednotek určených pro službu v Hongkongu. Později byla plavidla prodána zahraničním uživatelům, které tři získaly Filipíny[1] jako třída Jacinto a další dvě Irsko.[2]
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Roku 1981 byla objednána stavba pěti jednotek této třídy, které měly v Hongkongu nahradit minolovky třídy Ton. Všech pět lodí postavila skotská loděnice Hall, Russell & Company v Aberdeenu. Tři čtvrtiny stavebních nákladů přitom hradila hongkongská vláda.[3] Do služby vstoupily v letech 1983–1984.[4] Operovaly ze základny HMS Tamar.[3]
Jednotky třídy Peacock:[3]
| Jméno | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|
| HMS Peacock (P239) | 1. prosince 1982 | říjen 1983 | Vyřazena 1. srpna 1997. Dne 4. srpna 1997 uveden do služby u filipínského námořnictva jako BRP Emilio Jacinto (PS-35).[1] |
| HMS Plover (P240) | 12. dubna 1983 | 1984 | Vyřazena 1. srpna 1997. Dne 4. srpna 1997 uveden do služby u filipínského námořnictva jako BRP Apolinario Mabini (PS-36).[1] |
| HMS Starling (P241) | 7. září 1983 | 1984 | Vyřazena 1. srpna 1997. Dne 4. srpna 1997 uveden do služby u filipínského námořnictva jako BRP Artemio Ricarte (PS-37).[1] |
| HMS Swallow (P242) | 30. března 1984 | 1985 | Sloužila v Hongkongu. Roku 1988 prodána Irsku jako LÉ Ciara (P42), vyřazen 8. července 2022. |
| HMS Swift (P243) | 11. září 1984 | 1985 | Sloužila v Hongkongu. Roku 1988 prodána Irsku jako LÉ Orla (P41), vyřazen 8. července 2022.. |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Posádku tvořilo šest důstojníků a 33 námořníků. Plavidla byla vyzbrojena jedním 76mm kanónem OTO Melara Compact ve dělové věži na přídi, dvěma kulomety a dvěma raketomety. Byly vybaveny dvěma rychlými čluny Avon Searider SR5M, které mohly přepravovat malou jednotku Royal Marines.[3]
Pohonný systém tvoří dva diesely Crossley SEMT-Pielstick 16PA6V-280, každý o výkonu 7090 bhp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahuje 25 uzlů.[1] Dosah je 2500 námořních mil při rychlosti 17 uzlů.[2]
Modifikace[editovat | editovat zdroj]
Výzbroj třídy Jacinto tvoří jeden 76mm kanón OTO Melara Compact ve dělové věži na přídi, který doplňují čtyři 7,62mm kulomety.[1] Výzbroj irských plavidel tvoří jeden 76mm kanón OTO Melara Compact (systém řízení palby Radamec), dva 20mm kanóny Rheinmetall Rh 202 a dva 12,7mm kulomety. Osobní zbraně posádky tvoří pistole ráže 9 mm a kulomety ráže 7,62 mm.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 74.
- ↑ a b c Coastal Patrol Vessel [online]. Irské obranné síly [cit. 2014-06-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Peacock Class Offshore Patrol Vessels [online]. Web Archive [cit. 2017-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
- ↑ PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 288.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Peacock na Wikimedia Commons
