Třída Derfflinger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Derfflinger
SMS Hindenburg
SMS Hindenburg
Obecné informace
UživatelVlajka Německého císařského námořnictva
Typbitevní křižník
LoděSMS Derfflinger
SMS Lützow
SMS Hindenburg
PředchůdceSMS Seydlitz
Nástupcetřída Mackensen
Technické údaje
Výtlak26 600 t
Délka210 m
Šířka29 m
Ponor8,3 m
Pohon4 turbínová soustrojí Parsons
18 kotlů
4 lodní šrouby
77 000 hp
Rychlost26,5 uzlů
Posádka1391
Výzbroj(Derfflinger po dokončení):
8× 305 mm (4×2)
12× 150 mm (12×1)
12× 88 mm
4× 500mm torpédomet
Pancířpaluba 50 mm
boky až 279 mm
věže 254 mm

Třída Derfflinger byla třídou bitevních křižníků německého císařského námořnictva z doby první světové války. Skládala se z jednotek Derfflinger, Lützow a Hindenburg. Lodě byly objednány v letech 1912–1913, jako reakce na stavbu britských bitevních křižníků třídy Lion a představovaly druhou generaci německých bitevních křižníků. Jednalo se o poslední postavené německé bitevní křižníky, žádná z lodí třídy Mackensen již nebyla dostavěna.

Novinkou bylo zavedení děl ráže 305 mm a nová koncepce rozmístění dělových věží, které se nacházely pouze na přídi a zádi lodi. První dvě jednotky se účastnily bitvy u Jutska v roce 1916, ve které byly obě poškozeny. Lützow byl poškozen tak vážně, že ho musel potopit německý torpédoborec G38.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

SMS Hindenburg při spuštění na vodu

Hlavní výzbroj lodí této třídy představovalo osm 305mm kanónů o délce hlavně 50 ráží. Umístěny byly již zcela moderně ve čtyřech dvoudělových věžích, po dvou na přídi a zádi lodi.

Jako první německé lodi měla tato plavidla průběžnou palubu, což byl nový moderní konstrukční prvek a pouze jedno patro kasemat s děly menších ráží. V těchto kasematách bylo umístěno dvanáct 150mm kanónů (Lützow a Hindenburg již měly šestnáct). Lehkou výzbroj tvořilo dvanáct 88mm kanónů. Lodě dále nesly čtyři pevné torpédomety.

Derfflinger a Lützow původně nesly jednoduché stožáry. Během oprav po bitvě u Jutska dostal Derfflinger nové trojnožkové stožáry a Hindenburg s nimi byl již postaven. U obou lodí také byl redukován počet 88mm kanónů a odstraněny byly protitorpédové sítě.

Operační nasazení[editovat | editovat zdroj]

SMS Lützow

Derfflinger a Lützow se účastnily bitvy u Jutska ve dnech 31. května až 1. června 1916 (Hindenburg byl dokončen až v roce 1917 a neúčastnil se žádného střetnutí), ve které se podílely na potopení britských bitevních křižníků HMS Invincible a HMS Queen Mary. Obě německé lodě ale byly v bitvě také vážně poškozeny. Derfflinger zasáhlo 17 projektilů velké a další čtyři střední ráže, přičemž loď nabrala okolo 3 000 tun vody, ale podařilo se jí zachránit.

Lützow zasáhlo více než 24 projektilů, přičemž čtyři měly ráži 380mm. Loď nabrala značné množství vody a její příď se postupně tak ponořila, že se lodní šrouby začaly vynořovat z vody. Loď se dostala až poblíž ústí Kielského průplavu, měla však tak velký ponor, že by uvázla na mělčině a proto byla potopena torpédoborcem G38. Ztráta nedávno dokončeného a moderního křižníku Lützow byla největší ztrátou císařského námořnictva v celé bitvě.

Osud[editovat | editovat zdroj]

Nákres konstrukce lodi

Po německé kapitulaci odpluly hlavní síly císařského námořnictva, včetně bitevních křižníků Derfflinger a Hindenburg, do Scapa Flow, kde byly lodě internovány s minimální posádkou. Osud lodí se naplnil dne 21. června 1919, kdy je v tzv. Incidentu ve Scapa Flow potopily vlastní posádky, aby nemohly být předány do rukou vítězných států. Derfflinger se potopil ve 14:45, jeho vrak byl vyzvednut až v roce 1939 a později byl sešrotován. Hindenburg se potopil v 17:00, v roce 1930 byl vyzvednut a následně byl jeho vrak sešrotován.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Derfflinger class battlecruiser na anglické Wikipedii.


Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. 
  • STAFF, Gary. German Battlecruisers of World War One: Their Design, Construction and Operations. Barnsley: Seaforth Publishing, 2014. Dostupné online. ISBN 978-1-59114-191-4. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]