Třída Connecticut
| Třída Connecticut | |
|---|---|
 USS Connecticut (BB-18) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | .svg){kind=small} US Navy |
| Typ | bitevní loď |
| Lodě | 6 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Virginia |
| Nástupce | třída Mississippi |
| Technické údaje Connecticut | |
| Výtlak | 16 000 t[1] |
| Délka | 139,09 m (max.) |
| Šířka | 23,42 m |
| Ponor | 7,47 m |
| Pohon | 12 kotlů 2 parní stroje s trojnásobnou expanzí 2 lodní šrouby |
| Rychlost | 18 uzlů |
| Posádka | 827 |
| Výzbroj | 4× 305mm kanón (2×2) 8× 203mm kanón (4×2) 12× 178mm kanón (12×1) 20× 76mm kanón (20×1) 12× 47mm kanón (12×2) 4× 37mm kanón (4×1) 4× 533mm torpédomet |
| Pancíř | 152–279mm boky 152–254mm barbety 203–305mm dělové věže 95–178mm sekundární věže 229mm velitelská věž 76mm paluba |
Třída Connecticut byla předposlední postavená třída predreadnoughtů námořnictva Spojených států amerických. Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy. Ve službě byly v letech 1906–1923. Všechny byly vyřazeny a na počátku 20. let 20. století sešrotovány.
Přestože to byly nejlepší postavené americké predreadnoughty, jejich stavba probíhala souběžně s revolučně řešenou britskou bitevní lodí HMS Dreadnought, a proto byly už během stavby zastaralé. Tvořily ale jádro americké bitevní flotily až do doby, kdy byly nové americké dreadnoughty k dispozici v dostatečném počtu.[2]
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Tato třída měla větší výtlak a lepší nautické vlastnosti. Novinkou bylo posílení sekundární baterie použitím nikoliv 152mm, ale 178mm kanónů. V praxi však bylo obtížné rozlišení dopadu střel této baterie a 203mm kanónů, které plavidla třídy Connecticut rovněž nesla.[1] Celkem bylo v letech 1903–1908 postaveno šest jednote ktéto třídy, pojmenovaných USS Connecticut, USS Louisiana, USS Vermont, USS Kansas, USS Minnesota a USS New Hampshire.[3] Poslední čtyři jednotky se mírně lišily svým pancéřováním.[4] Do jejich stavby se zapojily americké loděnice New York Navy Yard v Brooklynu v New Yorku, Newport News Shipbuilding v Newport News ve Virginii, Fore River Shipyard v Quincy v Massachusetts a New York Shipbuilding Corporation v Camdenu v New Jersey.
Jednotky třídy Virginia:[1]
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| Connecticut | New York Navy Yard | 10. března 1903 | 29. září 1904 | 29. září 1906 | Vyřazena 1923. Do srotu prodána 1923.[5] |
| Louisiana | Newport News Shipbuilding | 7. února 1903 | 27. srpna 1904 | 2. června 1906 | Vyřazena 1920. Do srotu prodána 1923.[6] |
| Vermont | Fore River Shipyard, Quincy | 21. května 1904 | 31. srpna 1905 | 4. března 1907 | Vyřazena 1920. Do srotu prodána 1923.[7] |
| Kansas | New York Shipbuilding | 10. února 1904 | 12. srpna 1905 | 18. dubna 1907 | Vyřazena 1920. Do srotu prodána 1923, sešrotována 1924.[8] |
| Minnesota | Newport News Shipbuilding | 27. října 1903 | 8. dubna 1905 | 9. března 1907 | Vyřazena 1921. Do srotu prodána 1924.[9] |
| New Hampshire | New York Shipbuilding | 1. května 1905 | 30. června 1906 | 19. března 1908 | Vyřazena 1921. Do srotu prodána 1923.[10] |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Výzbroj tvořily čtyři 305mm kanóny ve dvoudělových věžích, umístěných v ose lodi po jedné na přídi a na zádi. Doplňovalo je osm 203mm kanónů ve čtyřech dvoudělových věžích po stranách nástavby. Sekundární výzbrojí bylo dvanáct 178mm kanónů v kasematech. Lehkou výzbroj tvořilo dvacet 76mm kanónů, dvanáct 47mm kanónů a čtyři 37mm kanóny. Dále neseny čtyři 533mm torpédomety. Pohonný systém tvořilo 12 kotlů Babcock and Wilcox a dva parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 16 500 ihp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 18 uzlů.[1]
Modernizace[editovat | editovat zdroj]
V letech 1909–1910 byly bitevní lodě modernizovány. Jejich siluetu změnily dva vysoké mřížové stožáry. Demontovány byly 47mm kanóny. Do roku 1919 byly odstraněny 178mm kanóny a počet 76mm kanónů byl zredukován na dvanáct. Zároveň byly instaovány dva protiletadlové 76mm kanóny.[1]
Operační služba[editovat | editovat zdroj]
V letech 1907-1909 se prvních pět postavených jednotek účastnilo plavby „Great White Fleet“ kolem světa. Před vstupem USA do první světové války se Louisiana, Vermont a New Hampshire účastnily okupace mexického přístavu Veracruz. Za první světové války sloužily zejména k výcviku a doprovodu konvojů. Část jejich výzbroje byla za války demontována a použita pro vyzbrojení jiných lodí. Po skončení války sloužily k transportu vojáků zpět do USA a dalších rolích. V letech 1921–1923 byly vyřazeny ze služby a sešrotovány v souladu s podmínkami Washingtonské smlouvy.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 143. (anglicky)
- ↑ Connecticut class battleships [online]. Hazegray.org [cit. 2009-07-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Connecticut Class (Battleship #s 18-22 & 25), Fiscal Years 1903 (#s 18 & 19), 1904 (#s 20-22) and 1905 (# 25) [online]. Naval Historical Center, rev. 2001-06-07 [cit. 2009-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-20. (anglicky)
- ↑ Gardiner, 1979, s. 144.
- ↑ USS Connecticut (Battleship # 18, later BB-18), 1906-1923 [online]. Naval History and Herritage Command [cit. 2020-03-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ USS Louisiana (Battleship # 19, later BB-19), 1906-1923 [online]. Naval History and Herritage Command [cit. 2020-03-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ USS Vermont (Battleship # 20, later BB-20), 1907-1923 [online]. Naval History and Herritage Command [cit. 2020-03-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ USS Kansas (Battleship # 21, later BB-21), 1907-1924 [online]. Naval History and Herritage Command [cit. 2020-03-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ USS Minnesota (Battleship # 22, later BB-22), 1907-1924 [online]. Naval History and Herritage Command [cit. 2020-03-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ USS New Hampshire (Battleship # 25, later BB-25), 1908-1923 [online]. Naval History and Herritage Command [cit. 2020-03-29]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Connecticut na Wikimedia Commons
