Svatý Matouš Evangelista (Mistr Theodorik)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svatý Matouš Evangelista
AutorMistr Theodorik
Rok vzniku1359/1360 - 1365
TechnikaOlej na bukové desce
Rozměry114,8 × 92,8 cm
UmístěníNárodní galerie v Praze

Svatý Matouš Evangelista tvořil na oltářní stěně v kapli sv. Kříže téměř symetrický protějšek obrazu Sv. Lukáše. Jedná se o výjimečně kvalitní malbu Mistra Theodorika.[1] Obraz je vystaven ve sbírce středověkého umění Národní galerie v Praze.

Popis a zařazení[editovat | editovat zdroj]

Olejová tempera na bukové desce 114,8 x 92,8 cm. V dolní části rámu se zachoval oválný relikviářový otvor. Ornamentální zdobení pozadí a rámu pastiglií se dobře zachovalo v levé a horní části, jinde je značně poškozeno.

Barevnost a téměř zrcadlově shodná kompozice připomíná Theodorikův obraz sv. Lukáše. V obličejové části, detailně prokreslené jemnými tahy štětce, malba sleduje podkresbu. Inkarnát je podán teplejšími tóny, vlasy jsou hnědé a plnovous není prošedivělý. Polopostava anděla, vystupujícího z modrého oblaku a sdělujícího Matoušovi slova Evangelia, je v kontrastních barvách bílé, červené a zlaté, stejně jako kniha v Matoušových rukách.

Jak je patrné ze snímků pořízených infračervenou reflektografií,[1] k nejvýraznějším změnám kompozice během malby došlo v případě knihy, která je jen pootevřena a také v následném postavení rukou. Pojednání drapérie muselo být proto upraveno. Zatímco u pravé ruky sv. Matouše je systém záhybů téměř shodný s obrazem sv. Lukáše, na levé ruce je drapérie přehozena přes ohnuté předloktí a splývá v trubicovém záhybu. Změnu způsobilo postavení levé ruky, která je v opačné pozici než u sv. Lukáše a palec s ukazováčkem se spojují aby držely křížek. Křížek se nezachoval, stejně jako jiné zlacené ozdoby Theodorikových obrazů. Prsty jsou modelovány šerosvitným stínováním, ale detaily jsou méně propracované než u sv. Lukáše.

Změnu kompozice si vyžádala potřeba individualizovat každou ze 130 figur zobrazených v kapli sv. Kříže. Předobrazem mohl být pro Theodorika cyklus nástěnných maleb s portréty panovníků a jejich pomyslných předků až k praotci Noe, kterými vyzdobil stěny císařského paláce tzv. Mistr Lucemburského rodokmene. Jejich portréty se na původním místě nezachovaly, ale jsou doloženy v písemných zprávách a knižních iluminacích tzv. Heidelberského kodexu.[2] Samotná typika širokých a měkce modelovaných tváří s bohatým plnovousem, která je pro Theodorika charakteristická, je patrně rovněž zprostředkována Mistrem Lucemburského rodokmene, který přišel do Čech krátce po roce 1355 z Francie. Vyskytuje se rovněž ve francouzské knižní malbě ve 2. pol. 50. let 14. století (Mistr Bible Jeana de Sy).

Jak uvádí Pešina[3], všechny obrazy Mistra Theodorika v kapli sv. Kříže na Karlštejně musely být dokončeny před jejím druhým vysvěcením. Tím je také určeno časové rozmezí vzniku obrazů od přelomu let 1359/1360, kdy se ještě zvažovala výzdoba kaple nástěnnou malbou, jak potvrzují kresebné skici, které se zachovaly na několika místech omítek.[4][5] do vysvěcení kaple roku 1365.

Velmi známou se stala fotografie Pavla Štechy, na níž Václav Havel naslouchá Theodorikovu sv. Matoušovi.[6]

Sv. Matouš v dílech malířů a sochařů[editovat | editovat zdroj]

Svatý Matouš byl výběrčím daní a působil jako misionář v Judeji, Persii a Etiopii. Je často zobrazován spolu s andělem při psaní Evangelia, jak je povolán k apoštolátu, někdy přímo vstává před Ježíšem, případně apoštoly Petrem a Ondřejem od stolu s penězi. Matoušovo evangelium je považováno za nejpopisnější. Je v něm uvedeno mnoho zajímavých detailů a tak slouží jako častý zdroj pro umělecká díla s křesťanskou tematikou.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Fajt J, 1997, s. 396
  2. Friedl A, 1956, obr. 38-75
  3. Pešina j, 1970, s. 219
  4. Dvořáková V, 1965, obr. s. 169-171
  5. Fajt J, 1997, s. 300
  6. Jak Havlův fotograf mapoval české dějiny, 2006
  7. Procházková E, 2007, s. 6

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PROCHÁZKOVÁ, Eva. Symbolické znázornění evangelistů ve středověku a raném novověku. Brno, 2007. 61 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Aleš Filip. Dostupné online.
  • Jiří Fajt (ed.), Magister Theodoricus, dvorní malíř císaře Karla IV., Národní galerie v Praze 1997, ISBN 80-7035-142-X
  • Pešina Jaroslav, Desková malba. České umění gotické 1350–1420, Academia Praha 1970
  • Dvořáková, Vlasta, Menclová Dobroslava, Karlštejn, Státní nakladatelství krásné literatury a umění, Praha 1965
  • Friedl Antonín, Mikuláš Wurmser, Mistr královských portrétů na Karlštejně, SNKLU Praha 1956

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]