Střet králů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Střet králů
Autor George R. R. Martin
Původní název A Clash of Kings
Překladatel Hana Březáková
Jazyk angličtina
Žánry fantasy
Vydavatel Talpress
Datum vydání 1998
Česky vydáno 2001
Počet stran 464 (1. část)
496 (2. část)
ISBN 80-7197-166-9
Předešlé dílo Hra o trůny
Následující dílo Bouře mečů

Střet králů (A Clash of Kings) je druhá kniha z fantasy série Píseň ledu a ohně amerického autora George R. R. Martina. Navazuje na události popsané ve Hře o trůny. Události následující knihy, Bouře mečů, se ve zhruba první třetině časově překrývají s koncem Střetu králů.

Kniha poprvé vyšla 16. listopadu 1998 ve Velké Británii, americké vydání přišlo až v březnu 1999. V roce 1999 vyhrála kniha cenu Locus (stejně jako její předchůdce) a byla nominována na cenu Nebula.

V roce 2012 byla kniha adaptována jako druhá série seriálu HBO, který nese stejný název jako první série - Hra o trůny.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Kniha dějově přímo navazuje na Hru o trůny. V Západozemí začíná takzvaná válka pěti králů. Prvním z nich je Joffrey Baratheon v Králově přístavišti sedící na Železném trůně. Dalšími dvěma jsou bratři předchozího krále Roberta, Stannis a Renly. Na severu byl králem prohlášen Robb Stark. Vládce Železných ostrovů, Balon Greyjoy, se rovněž prohlásí králem. Zatímco Joffrey a bratři Baratheonové bojují o Železný trůn, Robb Stark a Balon Greyjoy o nezávislost svých království.

Stannis Baratheon se rozhodne pohnout se ze svého sídla, Dračího kamene. Robb Stark posílá svého přítele a svěřence svého otce Theona Greyjoye za jeho otcem, vládcem Železných ostrovů, s žádostí o spojenectví. Stejně tak Robb posílá vyjednávat svou matku Catelyn za třetím z králů, nejmladším z Baratheonů Renlym. Catelyn se setkává jak s Renlym (který mezitím získal podporu bohatého rodu Tyrellů), tak i se Stannisem. Oba by rádi získali Robba na svou stranu, ale pouze jako svého vazala, a odmítají se ze všeho nejdřív vypořádat se společnými silami s Lannistery v Králově přístavišti. Catelyn je nakonec i svědkem toho, jak Renlyho zabije podivný stín (dílo Stannisovy čarodějky Mellisandry), a utíká společně s bojovnicí Brienne zpět do Řekotočí, sídla svého rodu.

Theon Greyjoy předloží otci Robbův návrh, ten ho ale odmítne, protože má v úmyslu něco docela jiného. Prohlásí se králem Železných ostrovů a své bojovníky a svou jedinou dceru Ašu posílá dobývat Sever. Theon, který se snaží Ballonu Greyjoyovi dokázat, že je hoden být jeho dědicem, se rozhodne získat pro sebe Zimohrad, sídlo Starků. Robbovi bratři Bran a Rickon, které drží Theon jako rukojmí, utečou (ve skutečnosti se schovávají pod Zimohradem v rodových kobkách) a Theon místo nich zabije dva chlapce z nedalekého mlýna, aby neztratil tvář. Zimohrad nakonec se svými muži poničí a vypálí Ramsay Sníh, bastard severského lorda Boltona, který nechá povraždit jak obyvatele hradu, tak přilehlého městečka a Theona vezme do zajetí.

Když se o smrti svých synů dozví lady Catelyn, rozhodne se situaci řešit radikálně. Propustí Jaimeho Lannistera, Robbova nejcennějšího zajatce, protože jeho bratr Tyrion (nyní pobočník krále Joffreyho) prohlásil, že pokud bude propuštěn Jaime, budou propuštěny i dcery Eddarda Starka. Chránit na cestě do Králova přístaviště má Jaimeho bojovnice Brienne.

Do Králova přístaviště se mezitím inteligentní trpaslík Tyrion Lannister snaží vrátit cosi jako spravedlnost. Ochrání dokonce Sansu Stark před bitím, které jí uštědřuje Joffrey. Právě díky jeho inteligenci nakonec zůstane hlavní město a trůn v rukou Lannisterů, když jeho intrika pomůže vyhrát námořní bitvu proti Stannisovi u Králova přístaviště. Se zbytkem Stannisovy armády se pak vypořádají spojené síly lorda Tywina Lannistera a rodu Tyrellů, které pro Joffreyho věc pomohl získat správce královské pokladny Petyr Baeliš.

Arya Stark se na útěku z Králova přístaviště setkává s drsnou realitou války. Je svědkem mučení a zabíjení a nakonec se stává služkou na obřím hradě jménem Harrenov. Díky jejímu přičinění se Harrenov dostane do rukou jednoho ze severských lordů, Roose Boltona. Nakonec se ale rozhodne mu raději neodhalovat svou identitu a z Harrenova uteče.

Jon Sníh mezitím za Zdí opouští své bratry z Noční hlídky a na oko přebíhá na stranu Divokých. Ti mají v úmyslu dostat se přes Zeď do pohostinnějších krajin. Nyní spojili síly pod vedením Manceho Nájezdníka. Seznamuje se také s rusovlasou dívkou Ygritte.

Daenerys Targaryen mezitím přes Rudou pustinu doputuje do města Qarth, kde její draci vzbudí senzaci. V místní čarodějné věži je také svědkem několika vizí a vyslechne několik vágních proroctví. Nakonec dospívá k názoru, že Qarth ji nemůže nic nabídnout a vydává se dál.

Vypravěči[editovat | editovat zdroj]

Každá kapitola je vyprávěna v er-formě z pohledu jedné z postav. Jejich stav mysli, názory a vztah k ostatním silně ovlivňuje styl vyprávění, takže ani jeden z pohledů se nedá popsat jako nezaujatý. Ve Střetu králů je devět takových postav a jedna postava, která je vypravěčem prologu.

  • Prolog: mistr Cressen, mistr na Dračím kameni.
  • Lady Catelyn Stark z rodu Tully, vdova po Eddardu Starkovi.
  • Ser Davos Mořský, bývalý pašerák, rádce krále Stannise.
  • Sansa Stark, starší dcera Eddarda a Catelyn.
  • Arya Stark, mladší dcera Eddarda a Catelyn.
  • Bran Stark, druhý syn Eddarda a Catelyn.
  • Jon Sníh, nemanželský syn Eddarda Starka.
  • Tyrion Lannister, trpaslík, bratr královny Cersei a Jaimeho Lannistera, syn lorda Tywina Lannistera.
  • Daenerys Targaryen, dědička rodu Targaryenů.
  • Theon Greyjoy, dědic Balona Greyjoye.