Plšík lískový: Porovnání verzí
m prohození šablon; kosmetické úpravy |
Zlepšni informaci ohladu spusobu zivota značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 32: | Řádek 32: | ||
== Způsob života == |
== Způsob života == |
||
Počínaje nástupem chladnějšího počasí (říjen/listopad) bude plch lískový hibernovat v hnízdech na zemi, v patách starých mlází nebo lískových stolic, pod hromadami listí nebo pod hromadami klád, protože tyto situace nepodléhají extrémní změny teploty nebo vlhkosti. Plchové mají téměř úplně stromový zvyk, ale mnohem méně neochotní procházet otevřeným terénem, než se ještě nedávno myslelo. Když se na jaře probudí (koncem dubna nebo začátkem května), staví si v podrostu pletená hnízda z natrhané kůry zimolezu, čerstvých listů a trav. Pokud je počasí chladné a vlhké a jídlo je vzácné, šetří energii tím, že se dostane do nehybnosti; stočí se do klubíčka a jde spát. Plch lískový proto tráví velkou část svého života spánkem – v zimě buď hibernací, nebo v létě v neklidu. |
|||
Plšík lískový je noční savec. Přes léto si staví poměrně malá kulovitá hnízda spletená z trávy a listí, v zimě si staví rozměrnější hnízdo v noře nebo pod mechem a listím, kam si nosí zásoby na zimu. Živí se nektarem květin, požírá různé plody (bobule), [[hmyz]] (mšice, housenky) a pupeny, ale před hibernací, která probíhá v rozmezí od října do dubna nebo května, zejména lískové ořechy, díky čemuž získal svůj název v mnoha jazycích. Plšíci jsou samotářští, ale v těsné blízkosti může žít i několik jedinců, kteří se pak dělí o potravu a dorozumívají se širokou škálou vrčivých až hvízdavých zvuků. Samice jsou březí 22–24 dní, v jednom vrhu rodí až sedm mláďat a ročně mívají kolem dvou vrhů. |
|||
M. avellanarius pohybující novorozeně |
|||
Zkoumání lískových ořechů může ukázat úhledný, kulatý otvor ve skořápce. To znamená, že jej otevřel malý hlodavec, např. plch, myš lesní nebo hraboš obecný. Jiná zvířata, jako jsou veverky nebo sojky, skořápku buď úplně rozpůlí, nebo do ní udělají zubatou díru. |
|||
Další zkoumání odhalí, že řezný povrch otvoru má zubní značky, které sledují směr skořápky. Kromě toho budou na vnějším povrchu matice stopy zubů pod úhlem asi 45 stupňů k povrchu řezu. Myš lesní a hraboši koušou skořápku ořechu a zanechávají zřetelné paralelní zubní otisky zevnitř ven. Myš lesní také zanechává na vnějším povrchu ořechu zubní stopy, ale hraboši ne. |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Verze z 15. 1. 2023, 12:36
 Plšík lískový | |
|---|---|
 plšík lískový | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | hlodavci (Rodentia) |
| Čeleď | plchovití (Gliridae) |
| Rod | plšík (Muscardinus) Kaup, 1829 |
| Binomické jméno | |
| Muscardinus avellanarius (Linné, 1758) | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Plšík lískový (Muscardinus avellanarius) je malý hlodavec. Je také jediným zástupcem rodu Muscardinus. V České republice se jedná o nejhojnějšího zástupce čeledi plchovití.[2]
Výskyt
Plšík lískový je obyvatelem lesů severní a střední Evropy a Malé Asie.
Stavba těla
Jde o malého zástupce plchů, dorůstá sotva 6–9 cm. Vzhledem k poměru těla má velmi dlouhý huňatý ocas (5,7–7,5 cm), který se v případě nebezpečí (plšíka chytí predátor za ocas), může stáhnout z kůže. Váží 17–20 g, těsně před hibernací se však jeho hmotnost pohybuje mezi 30–40 g. Výborný lezec a skokan. Je oranžovožlutého zbarvení s poněkud světlejší spodinou těla. Zajímavostí je, že plšíci lískoví jako jediní savci nemají slepé střevo, protože jejich potrava obsahuje málo celulózy.[zdroj?]
Způsob života
Počínaje nástupem chladnějšího počasí (říjen/listopad) bude plch lískový hibernovat v hnízdech na zemi, v patách starých mlází nebo lískových stolic, pod hromadami listí nebo pod hromadami klád, protože tyto situace nepodléhají extrémní změny teploty nebo vlhkosti. Plchové mají téměř úplně stromový zvyk, ale mnohem méně neochotní procházet otevřeným terénem, než se ještě nedávno myslelo. Když se na jaře probudí (koncem dubna nebo začátkem května), staví si v podrostu pletená hnízda z natrhané kůry zimolezu, čerstvých listů a trav. Pokud je počasí chladné a vlhké a jídlo je vzácné, šetří energii tím, že se dostane do nehybnosti; stočí se do klubíčka a jde spát. Plch lískový proto tráví velkou část svého života spánkem – v zimě buď hibernací, nebo v létě v neklidu.
M. avellanarius pohybující novorozeně
Zkoumání lískových ořechů může ukázat úhledný, kulatý otvor ve skořápce. To znamená, že jej otevřel malý hlodavec, např. plch, myš lesní nebo hraboš obecný. Jiná zvířata, jako jsou veverky nebo sojky, skořápku buď úplně rozpůlí, nebo do ní udělají zubatou díru.
Další zkoumání odhalí, že řezný povrch otvoru má zubní značky, které sledují směr skořápky. Kromě toho budou na vnějším povrchu matice stopy zubů pod úhlem asi 45 stupňů k povrchu řezu. Myš lesní a hraboši koušou skořápku ořechu a zanechávají zřetelné paralelní zubní otisky zevnitř ven. Myš lesní také zanechává na vnějším povrchu ořechu zubní stopy, ale hraboši ne.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hazel Dormouse na anglické Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha: Albatros, 1970. Kapitola Plšík lískový, s. 162.
Literatura
- GAISLER, Jiří; DUNGEL, Jan. Atlas savců České a Slovenské republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2002. 152 s. ISBN 80-200-1026-2. S. 84.
- Zvíře. Obrazová encyklopedie živočichů všech kontinentů. Praha: Knižní klub, 2007. ISBN 80-242-0862-8.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu plšík lískový na Wikimedia Commons 
Taxon Muscardinus avellanarius ve Wikidruzích
