Smíšené manželství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Smíšené manželství (smíšený sňatek) je obecně termín popisující manželství, v němž se manželé mezi sebou odlišují v nějaké podstatné vlastnosti (krom pohlaví). Existují i užší použití termínu, např. kanonické právo katolické církve jej od roku 1983 používá jen pro manželství dvou křesťanů různých vyznání.

Nejvýznamnější souvislosti, v nichž se pojem používá, jsou nábožensky smíšená manželství (jsou-li manželé členy různých náboženství či náboženských společností, případně je-li jeden věřící a druhý nevěřící), rasově smíšená manželství, národnostně/jazykově smíšená manželství a sňatky mezi občany různých států.

Smíšené sňatky s sebou mohou přinášet určité problémy, vycházející jak z přístupu okolí, tak z problémů, které vznikají z důvodu podstatných kulturních či náboženských odlišností mezi partnery, z nichž některé nemusí být ani na začátku vidět.

V případě rasově smíšeného svazku (a dětí, které z něho vzešly) může dojít například k nepřátelským reakcím okolí.

Nábožensky smíšená manželství[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Nábožensky smíšená manželství.

U nábožensky smíšeného svazku se mohou rychle objevit problémy plynoucí z odlišnosti vyznání partnerů - ať už jde o odlišné náboženské zvyky, spory o náboženskou výchovu dětí nebo už jenom o prostý fakt, že mnoho náboženství a církví takovéto svazky nepodporuje či přímo zakazuje. V Bibli se na několika místech židům zakazuje brát si manželky z pohanských národů, zákaz je stále aktuální v tradicionalistických proudech židovství.

Římskokatolická církev považuje fakt, že jeden ze snoubenců není pokřtěn, za překážku uzavření manželství, od níž lze za určitých okolností udělit dispens.[1] V případě smíšeného manželství (v kanonickém právu tento pojem označuje od roku 1983 pouze manželství dvou křesťanů různého vyznání[2]) takový sňatek zakazuje, nicméně uznává jeho platnost a za určitých okolností jej i umožňuje uzavřít před katolickým knězem.[3] (rozdíl mezi překážkou a zákazem spočívá v tom, že zatímco sňatek uzavřený za existence nedispenzované překážky církev nepovažuje za platný, sňatek uzavřený navzdory nedispenzovanému zákazu pro ni platný je).

V islámu obvykle platí, že muslim si smí vzít i ženu jiného náboženství knihy (tj. křesťanku či židovku), muslimka si však smí vzít jedině muslima.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Damián Němec: Manželské právo katolické církve s ohledem na platné české právo, Krystal OP a Karmelitánské nakladatelství 2006, str 55-57
  2. Damián Němec: Manželské právo katolické církve s ohledem na platné české právo, Krystal OP a Karmelitánské nakladatelství 2006, str. 88
  3. Damián Němec: Manželské právo katolické církve s ohledem na platné české právo, Krystal OP a Karmelitánské nakladatelství 2006, str. 88-95
  4. http://www.czechkid.cz/si1130.html