Slizoplodovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Slizoplodovité

Slizoplod Pittosporum moluccanum
Slizoplod Pittosporum moluccanum
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: miříkotvaré (Apiales)
Čeleď: slizoplodovité (Pittosporaceae)
R.Br., 1814

Slizoplodovité (Pittosporaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu miříkotvaré (Apiales). Jsou to dřeviny s tuhými jednoduchými listy, rozšířené v tropech a subtropech Starého světa, především v Austrálii. Ve Středomoří se jako okrasný keř často pěstuje slizoplod tobira.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Slizoplodovité jsou stromy, keře a liány se stálezelenými střídavými listy bez palistů. U některých zástupců jsou listy nahloučené na koncích letorostů a zdánlivě přeslenité. Čepel listů je kožovitá, většinou celokrajná, výjimečně zubatá nebo laločnatá. Rostliny jsou někdy trnité.

Květy jsou obvykle oboupohlavné, pravidelné a pětičetné, jednotlivé nebo v květenstvích různých typů, nejčastěji ve vrcholících nebo chocholících. Kališní lístky jsou volné nebo krátce na bázi srostlé, koruna je volná nebo srostlá v různě dlouhou korunní trubku, nejčastěji bílá, žlutá, modrá nebo červená. Tyčinek je 5 a jsou umístěny naproti kališním lístkům. Semeník je svrchní, srostlý ze 2 až 3 (až 5) plodolistů, obvykle jednokomůrkový nebo nedokonale rozdělený na 2 až 5 komůrek, s mnoha vajíčky. Plodem je lokulicidní tobolka nebo bobule.[1][2]

Čeleď slizoplodovité zahrnuje asi 200 druhů v 9 rodech. Na druhy nejbohatší je rod slizoplod (Pittosporum), obsahující kolem 140 druhů.[3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Slizoplodovité jsou rozšířeny v tropech Starého světa: v subsaharské Africe a na Madagaskaru, v tropické a východní Asii a v celé australské oblasti. Největší druhová diverzita je v Austrálii.[3]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Dahlgren a Tachtadžjan řadili čeleď slizoplodovité do řádu Pittosporales v rámci nadřádu Aralianae. V Cronquistově systému jsou slizoplodovité součástí široce pojatého řádu růžotvaré (Rosales).

Podle kladogramů APG je nejblíže příbuznou sesterskou skupinou slizoplodovitých větev zahrnující čeledi miříkovité (Apiaceae), Myodocarpaceae a aralkovité (Araliaceae).[3]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Slizoplod tobira (Pittosporum tobira)

Slizoplod tobira (Pittosporum tobira) je často pěstován ve Středomoří jako okrasná dřevina. Pochází z Japonska.[4] Plody australské liány Billardiera longiflora jsou jedlé.[2]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Přehled rodů[editovat | editovat zdroj]

Bentleya, Billardiera, Bursaria, Cheiranthera, Citriobatus, Hymenosporum, Pittosporum, Pronaya, Sollya[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Flora of China: Pittosporaceae [online]. . Dostupné online.  
  2. a b WATSON, L.; DALLWITZ, M.J.. The Families of Flowering Plants: Pittosporaceae [online]. . Dostupné online.  
  3. a b c d STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online.  
  4. ZELENÝ, Václav. Rostliny Středozemí. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1224-9.