Skokan hnědý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxSkokan hnědý
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaobojživelníci (Amphibia)
Řádžáby (Anura)
Čeleďskokanovití (Ranidae)
Rodskokan (Rana)
Binomické jméno
Rana temporaria
Linné, 1758
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skokan hnědý (Rana temporaria) je obojživelníkčeledi skokanovití. Patří k nejhojnějším žábám střední Evropy.[2]

Popis

Skokani hnědí mohou dorůst délky těla 10 cm, zřídka i více. Zbarvení je dosti proměnlivé, obecně se však pohybuje v odstínech hnědé barvy. Na hřbetní straně těla bývají nepravidelné skvrny. Na nohách jsou tmavší příčné pruhy. Zadní nohy jsou silně vyvinuty a umožňují skoky o délce až 1 m a také velmi dobré plavání a potápění.[3]

Rozšíření a prostředí

Evropa kromě nejjižnějších částí. V ČR na celém území.[4] Areál skokana hnědého zasahuje také do celé severní Asie až po Japonsko. V Evropě žije ze všech žab nejseverněji.[3]

Skokani hnědí se vyskytují do nadmořské výšky asi 2 500 m. Na prostředí nemají zvláštní nároky, pouze nesmí být příliš suché. Nejvhodnější jsou vlhké nížiny.[3]

Způsob života

Kromě období rozmnožování žije skokan hnědý na souši. Zdržuje se ve vlhkých úkrytech a za potravou vychází v noci nebo i ve dne za deštivého nebo vlhkého počasí.[3] Potravou je mu různý hmyz, pavouci, žížaly, slimáci či drobní korýši.[2] Koncem října či začátkem listopadu vyhledávají skokani zimoviště. Zimují buď na dně menších vodních nádrží (avšak s hloubkou minimálně 50 cm), nebo v mrazu prostých úkrytech v zemi. Probouzejí se časně na jaře, už když začíná odtávat led.[3][2]

Rozmnožování

skokan hnědý mezi shluky vajíček

Rozmnožování probíhá časně na jaře, hned po probuzení žab ze zimní strnulosti. Pokud žáby přezimovaly na dně vodní nádrže, většinou se ve stejné nádrži i množí.[2] Samci se ozývají mručivým : vrrru – vrrru – vrrru….[4] Snůška má podobu rosolovitého chuchvalce plovoucího při hladině a obsahuje obvykle 1 000 až 2 500 vajíček[4], ale velké samice s dobrou kondicí mohou naklást až 4 000 vajíček.[2] Ve vajíčkách je tmavý pól (směřující vzhůru) a světlý pól (směřující dolů). Pulci se líhnou za 3 až 4 týdny, k proměně v malé žabky potřebují asi 2 až 3 měsíce. Pohlavní dospělosti dosahují ve třetím roce života.[2]

Odkazy

Reference

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04].
  2. a b c d e f DIESENER, Günter, DIESENEROVÁ, Ruth, REICHHOLF, Josef. Obojživelníci a plazi. Praha: IKAR, 1997, str. 82
  3. a b c d e DIESENER, Günter, DIESENEROVÁ, Ruth, REICHHOLF, Josef. Obojživelníci a plazi. Praha: IKAR, 1997, str. 80
  4. a b c http://www.biolib.cz/cz/taxon/id330/

Externí odkazy