Simeone Bujas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dr. Simeone Bujas
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1861 – 1864
Poslanec Dalmatského zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1864
Stranická příslušnost
Členstvíautonomaši

Narození1825
Tisno
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí17. října 1885
Zadar
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Simeone Bujas,[1] též Simone Bujas, Šime Bujas,[2] nebo Simon Bujas[3] (1825 Tisno[3]17. října 1885 Zadar[3][1]), byl rakouský právník a politik italské národnosti z Dalmácie, v 60. letech 19. století poslanec rakouské Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

V době svého působení v parlamentu je uváděn jako Dr. Simon Bujas, advokát v Zadaru.[3]

Počátkem 60. let se s obnovou ústavního systému vlády zapojil do vysoké politiky. V zemských volbách byl zvolen na Dalmatský zemský sněm. Zemským poslancem byl v letech 1861–1864.[4] Zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Šibenik. Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Rakouského císařství), kam ho delegoval Dalmatský zemský sněm roku 1861 (Říšská rada tehdy ještě byla volena nepřímo, coby sbor delegátů zemských sněmů).[5][6] V rejstříku poslanců pro zasedání od roku 1864 již uváděn není.[7]

Politicky patřil ke straně dalmatských autonomistů (tzv. autonomaši, též pejorativně talijanaši), kteří byli orientováni proitalsky a provídeňsky a odmítali chorvatské státoprávní aspirace.[2]

Zemřel v říjnu 1885.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Sostituzione. Narod. Říjen 1885, čís. 82, s. 4. Dostupné online. 
  2. a b CETNAROWICZ, Antoni. Die Nationalbewegung in Dalmatien im 19. Jahrhundert: vom "Slawentum" zur modernen kroatischen und serbischen Nationalidee. [s.l.]: Peter Lang, 2008. 273 s. Dostupné online. ISBN 9783631574188. S. 41. (německy) 
  3. a b c d KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 74. (německy) 
  4. Radovi Instituta Jugoslavenske akademije znanosti i umjetnosti u Zadru, Svazky 24–25. [s.l.]: Akademija, 1977. Dostupné online. S. 227. (chorvatsky) 
  5. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0001&size=45&page=115
  7. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?apm=0&aid=spa&datum=00030002&seite=00000110