Savojské vévodství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox zaniklý stát

Savojské vévodství (francouzsky Duché de Savoie, italsky Ducato di Savoia, latinsky Ducatus Sabaudiae) byl politický útvar v rámci Svaté říše římské, na pomezí Itálie, Francie a Švýcarska. Hlavním městem bylo Chambéry, později Turín. S přestávkou v době napoleonských válek (1792 až 1815) existoval mezi roky 1416 a 1847 a byl řízen panovníky ze savojské dynastie. Vznikl povýšením Savojského hrabství císařem Zikmundem Lucemburským, který udělil titul vévody Amadeovi VIII. Savojskému. Samostatné Savojsko formálně zaniklo roku 1847 „dokonalým spojením“ (fusione perfetta) všech držav savojské dynastie do jednoho politického celku, Sardinského království, což uskutečnil Karel Albert Sardinský. Území Savojského vévodství bylo později Turínskou smlouvou roku 1860 připojeno k Francii.

Státy Itálie kolem roku 1494 (Savojské vévodství vlevo nahoře)