SQUID
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl, konkrétní problémy tohoto článku mohou být specifikovány na diskusní stránce.
SQUID neboli supravodivé kvantové intereferenční zařízení je využíváno k měření velmi malých magnetických polí až na hranici řádu femto.
Základním kamenem pro sestrojení tohoto zařízení bylo objevení Josephsonova jevu v roce 1962. Tento jev je založen na přechodu supravodič-izolace-supravodič, kde lze díky kvantovému tunelování Copperových párů měřit velmi malé rozdíly napětí.
V roce 1964 byl Robertem Jaklevicem, Johnem Lambem, Arnoldem Silverem a Jamesem Mercereauem z Ford Research Labs sestaven první DC SQUID, který využívá dva a více přechodů. RF SQUID sestavený J. E. Zimmermanem a A. Silverem o rok později využívá pouze jeden tento přechod.
Standardně je jako hlavní složka zařízení použitniob ochlazený pomocí tekutého hélia, což je nejpřesnější ale cenově velmi náročné. V dnešní době je možno využít nových vysokoteplotních slitin, například YBa2Cu3O7-x, za použití tekutého dusíku jako chladiva. Tato metoda je ekonomičtější, avšak je vhodná pouze pro aplikace vyžadující menší přesnost.
Jak je již z textu patrné, existují dva typy zařízení SQUID. Protože typ RF obsahuje pouze jeden Josephsonův přechod je mnohem jednodušší a tedy i levnější. Oproti typu DC, který využívá paralelního spojení přechodů do supravodivé smyčky, má však horší citlivost a přesnost.
Mezi hlavní využití SQUID patří lékařství, kde se zaznamenávají například mozkové signály, které vyvolávají magnetická pole v řádech 10 − 13T. Jsou zde tedy nutné ty nejpřesnější přístroje. Další využití se nachází v geologii, při průzkumu ložisek materiálu, a v mnoha dalších oblastech.
