Rychlebské hory
Šablona:Infobox reliéf Rychlebské hory (též Rychleby, dříve Rychlebské pohoří, polsky Góry Złote, německy Reichensteiner Gebirge) jsou geomorfologický celek, jedno z nejopuštěnějších pohoří v Česku.
Poloha
Nacházejí se v Javornickém výběžku, severozápadně od města Jeseníku. Pohoří se táhne mezi Bílou Vodou v samé špici výběžku a Ostružnou na jihu v délce 30 km. Je hraničním pohořím jednak mezi Českem a Polskem a zároveň i mezi historickými zeměmi Slezskem a Kladskem (před r. 1742 Čechami). Pohoří je odděleno Kladským sedlem od masívu Králického Sněžníku a Ramzovským sedlem od Hrubého Jeseníku.
Jméno
Pohoří získalo svůj název podle polského města Złoty Stok („zlatý svah“), česky Rychleby, německy Reichenstein, které sousedí přes státní hranici s Bílou Vodou.
Horopis
Nejvyšší horou Rychleb je Smrk (1126 m n. m.), nacházející se blízko historického trojmezí Moravy, Slezska a Kladska. Druhou nejvyšší horou je Travná hora (1125 m n. m.) nacházející se 3 km severozápadně od Ostružné, třetí je Polská hora (1106 m n. m.) vzdálená 8 km severozápadně od Ramzové. Celkem je na české straně Rychlebských hor 17 tisícovek, soustředěných v jižní části pohoří.
Turistika
Mezi turisticky nejatraktivnější části patří jih pohoří, kde se nalézají horská střediska Ostružná, Ramzová a Petříkov. Oblíbeným cílem pěších turistů, běžkařů i cyklistů je chata Paprsek. V podhůří je několik lomů nerostných surovin – vápence, žuly a grafitu. Známé jsou také Nýznerovské vodopády, zřícenina hradu Rychleby, rozhledna na Borůvkové hoře či Šafářova skála.
Osídlení
V horách se nachází obce Nové Vilémovice a Travná (s poutním kostelem a hraničním přechodem do Polska). V Bílé Vodě se nacházejí klášter a psychiatrická léčebna.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rychlebské hory na Wikimedia Commons