Rudolf Mayreder
| Rudolf Mayreder | |
|---|---|
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1897 – 1907 | |
| Narození | 5. března 1864 Vídeň  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 30. května 1937 Vídeň  Rakousko |
| Příbuzní | Karl Mayreder a Julius Mayreder (sourozenci) |
| Alma mater | Vídeňská univerzita Vídeňská technika |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
| bratr | Julius Mayreder |
|---|---|
| bratr | Karl Mayreder |
| švagrová | Rosa Mayreder |
Rudolf Mayreder (5. března 1864 Vídeň – 30. května 1937 Vídeň[1]) byl rakouský stavební inženýr, podnikatel a politik, na přelomu 19. a 20. století poslanec Říšské rady.
Biografie
Jeho bratrem byl architekt a urbanista Karl Mayreder, jehož ženou byla filozofka Rosa Mayreder. Další bratr Julius Mayreder byl rovněž architektem. Rudolf vystudoval v letech 1883–1888 práva na Vídeňské univerzitě, kde získal roku 1888 titul doktora práv. Následně vystudoval v letech 1884–1890 Vídeňskou techniku, obor stavební inženýrství. Pracoval nejdříve ve firmě P. Kraus, pak jako samostatný inženýr.[1]
Byl aktivní veřejně i politicky. Od roku 1895 zasedal ve Vídeňské obecní radě, kde jako obecní radní vedl technický referát a zasazoval se o územní plánování metropole, na kterém se podílel i jeho bratr. Za jeho působení došlo k elektrifikaci pouličních drah, výstavbě plynárny a elektrárny, regulaci vodních toků a výstavbě vodovodu. Z funkce v městské samosprávě odstoupil roku 1901.[1]
V 90. letech 19. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1897 získal mandát za kurii městskou, obvod Vídeň, IV. a X. okres. Za týž obvod byl zvolen i ve volbách do Říšské rady roku 1901.[2]Profesně byl k roku 1897 uváděn jako městský radní a úředně autorizovaný stavební inženýr.[3]
Po odchodu z vídeňské obecní rady projektoval výstavbu železniční tratě Jesenice – Terst (tzv. Karstbahn) a trati Donauuferbahn podél Dunaje u Wachau. V roce 1907 se stal ředitelem firmy P. Kraus, která od roku 1910 nesla název Mayreder, Kraus & Co. Ta se podílela na výstavbě dalšího dálkového vodovodu pro Vídeň a budovala železniční tratě. Při výstavbě mostu přes Dunaj použila v roce 1912 novátorské technologie s využitím železobetonu. Roku 1913 se stal prezidentem vídeňské a dolnorakouské inženýrské komory.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 6. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Mayreder, Rudolf (1864-1937), Techniker und Bauunternehmer, s. 10. (německy)
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0013&page=125&size=45
