Rudolf Lotrinský
| otec | Fridrich IV. Lotrinský |
|---|---|
| matka | Alžběta Habsburská |
| I. manželka | Eleonora z Baru |
| II. manželka | Marie ze Châtillonu |
| syn | Jan I. Lotrinský |
Rudolf Lotrinský (fr. Rudolph le Vaillant; 1320 – 26. srpna 1346 u Kresčaku) byl bojovný lotrinský vévoda, účastník reconquisty a války o bretaňské dědictví.
Život [editovat]
Rudolf byl synem lotrinského vévody Fridricha IV. a Alžběty, dcery zavražděného římského krále Albrechta Habsburského. Vévoda Fridrich padl roku 1328 u Casselu a vdova Alžběta se na čas stala regentkou za nezletilého Rudolfa.
Již roku 1337 se Rudolf dostal do sporu s hrabětem Jindřichem z Baru, který mu odmítl složit lenní přísahu. Navzájem si pustošili svá území, dokud je neusmířil francouzský král Filip VI. Po boku Francie pak Rudolf stál na počátku konfliktu s Anglií v bitvě o Tournai. Následného příměří využil k cestě na Iberský poloostrov, kde se na podzim 1340 připojil ke kastilskému králi Alfonsovi XI. v boji proti granadským Maurům a účastnil se bitvy o Gibraltar. Po návratu do Francie pomáhal svému asketickému švagrovi Karlovi z Blois ve válce o Bretaň.
Osudnou se mu v létě roku 1346 stala účast v bitvě u Kresčaku, kde padl na straně francouzského krále. Dědicem se stal jeho téhož roku narozený syn Jan I.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rudolph, Duke of Lorraine na anglické Wikipedii.
| Předchůdce: Fridrich IV. |
Lotrinský vévoda 1329 - 1346 |
Nástupce: Jan I. |
