Přetržení Achillovy šlachy
Přetržení Achillovy šlachy (latinsky ruptura tendinis Achillis) je závažné zranění, vyžadující dlouhodobou léčbu a rehabilitaci většinou v délce 3 až 12 měsíců.
Ve většině případů dochází k přetržení Achillovy šlachy cca 2–6 cm nad patou[1] v místě nejmenšího zásobení šlachy krevními vlásečnicemi.[2] Méně časté je přetržení v lýtkovém svalu nebo utržení úponu šlachy od patní kosti, popřípadě i s částí patní kosti.[1] Vzhledem k tomu, že šlachy nejsou protkány nervovými zakončeními, dochází k přetržení Achillovy šlachy náhle bez předchozích obtíží a není zpravidla doprovázeno větší bolestí. Nejčastěji se toto zranění přihodí u sportů s rychlými změnami směru, zejména u badmintonu, squashe či fotbalu.[3] Nejohroženější skupinou jsou rekreačně sportující lidé mezi 30 a 50 lety.[3]
Příčiny
Nejčastější příčinou jsou strukturální patologické změny a mikrotrhliny ve vláknech šlachy způsobené náhlým přetěžováním šlachy například po nedostatečném rozehřátí před sportem.[3][4] Jako doprovodné symptomy patologických změn Achillovy šlachy jsou uváděny záněty, podráždění a degenerativní změny.[2][5] Podle studie z roku 2013 nebyla mezi přetrženými šlachami ani jedna se zdravou strukturou, zatímco v kontrolní skupině jich byly dvě třetiny.[5]
Symptomy a diagnostika
Postižený cítí jakoby bolestivý úder do lýtka, často též s typickým prasknutím.[1] Postižený může chodit jen s velkými obtížemi nebo vůbec.[3][1] V místě přetržení se vytvoří hematom.[1]Někdy jsou příznaky málo intenzivní a postižený může zaměnit přetržení za podvrtnutí kotníku.[2]
Přetržení lze diagnostikovat pohmatem, také bývá na povrchu pouhým okem viditelná deformace.[1] Používá se tzv. Thompsonův test - při testu vyšetřovaný leží v poloze na břiše, nohy svěšené přes okraj lůžka. Při stlačení povrchového svalu na zadní straně lýtka vyšetřujícím dochází ke zkrácení svalu a následnému ohnutí v kotníku. V případě ruptury Achillovy šlachy k pohybu nohy nedochází (Thompsonův test je pozitivní).[6] Dalším testem je Matlesův test. Vyšetřovaný leží v poloze na břiše s pokrčením kolena. U zdravého jedince to vede k natažení chodila. Při ruptuře Achillovy šlachy k pohybu nohy nedochází, nebo se noha silou gravitace ohne i opačným směrem.[6]
Léčba
Zranění vyžaduje dlouhodobou léčbu a rehabilitaci většinou v délce 3 až 12 měsíců.
Konzervativní metoda
Noha se zafixuje a roztřepené konce šlachy se nechají srůst. Používá se u pacientů, kteří nemohou být operováni, například z důvodu onemocnění srdce a podobně.[2] Při této metodě je riziko nedostatečného obnovení šlachy, proto je preferovanou metodou operace.[4]
Otevřená operativní metoda
Před výkonem je pacientovi zafixována poraněná dolní končetina, chůze je možná pouze o berlích bez došlapu. Do operace musí být pacient v klidu.[4] Užívají se antikoagulancia (léky na ředění krve) jako prevence embolie, případně též analgetika na bolest.[4]
Výkon se provádí v anestezii.[4] Šlacha je odhalena a sešita cca 5–10 cm velikým otvorem. V případě odtržení šlachy od kosti se šlacha fixuje ke kosti osteosyntetickým materiálem.[4]
Po operaci musí být noha šest až osm týdnů imobilizována.[4][2] Používá se sádrová fixace nebo plastová ortéza.[2] Podle studie z roku 2007 přináší ortéza zkrácení doby léčby průměrně o dva týdny.[7] Pacient se smí pohybovat pouze o berlích bez došlapování na operovanou končetinu.[4] Po dobu hojení se je třeba užívat antikoagulancia.[4]
Mezi možné komplikace operace patří alergické reakce, abscesy, embolie, krvácení, infekce či poranění okolních pohybových struktur.[4]
Po sejmutí fixace nastává rehabilitace s cílem rozcvičit zatuhlý kloub, posílit oslabenou nohu a postupně vrátit pacienta k předchozím aktivitám.
Endoskopická operativní metoda
Není narušeno pouzdro šlachy, které šlachu vyživuje a chrání.[zdroj?] Při použití této metody existuje riziko nesprávného obnovení anatomie šlachy.[4]
Rehabilitace
Úspěšná rehabilitace zpravidla zajišťuje obnovení síly v lýtkovém svalu z 90 % a dovoluje neomezený návrat k dosavadním činnostem bez omezení, nicméně riziko reruptury se odhaduje na 2 %.
- Konzervativní metoda – znehybnění končetiny většinou v sádře na celou nohu nebo ke kolenu.
- Progresivní metoda – co nejčasnější pohyb v malém rozsahu.
Podle serveru Peníze.cz pojišťovny často považují přetržení Achillovy šlachy za únavové zranění, a proto ho nehradí z úrazového pojištění.[8]
Reference
- ↑ a b c d e f JEDLIČKA, František. Příčiny přetržení šlach při sportu. sportsite.cz [online]. Nedatováno [cit. 2014-02-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Prasknutí Achillovy šlachy (ruptura) [online]. ortopedie-traumatologie.cz, nedatováno [cit. 2014-02-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c d VAJSEJTLOVÁ, Barbora. Achillova šlacha, prokletí profesionálních i amatérských sportovců. iDnes [online]. 2012-03-14 [cit. 2014-01-31]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k Sutura achilovy šlachy - informovaný souhlas [online]. Ostrava: Městská nemocnice Ostrava, 2012-06-01 [cit. 2014-02-07]. Dostupné online.
- ↑ a b FILAN, Peter. Transfer musculus flexor halucis longus u rozsáhlých ruptur Achillovy šlachy. Brno, 2013. 92 s. Disertační práce. Masarykova univerzita, lékařská fakulta, klinika traumatologie. Vedoucí práce Radek Hart. s. 6-7. Dále jen FILAN, Peter. Transfer musculus flexor halucis longus.. Dostupné online.
- ↑ a b FILAN, Peter. Transfer musculus flexor halucis longus, s. 7-10
- ↑ SIROVÝ, M.; CARDA, M. Perkutánní vs. otevřená sutura subkutánní ruptury Achillovy šlachy. Rozhledy v chirurgii. 2007, roč. 86, čís. 11, s. 594-599. Dostupné online.
- ↑ TŮMOVÁ, Věra. Které úrazy vám z úrazové pojistky neproplatí. Peníze.cz [online]. 2010-08-31 [cit. 2014-02-05]. Dostupné online.