První atentát na Geralda Forda
.jpg)
První atentát na Geralda Forda, prezidenta USA, se odehrál 5. září 1975 v Sacramentu ve státě Kalifornie. Již 22. září 1975 pak došlo opět v Kalifornii ve městě San Francisco ke druhému atentátu na Geralda Forda. Oba pokusy byly neúspěšné.
Před atentátem[editovat | editovat zdroj]
Prezident Gerald Ford navštívil 5. září 1975 Sacramento v Kalifornii, chtěl zde získat hlasy voličů do blížících se prezidentských voleb.[1]
Atentátnice Lynette Frommeová už před atentátem měla problémy se zákonem. Byla členkou sekty Rodina, kterou založil Charles Manson, nicméně za vraždy, které sekta spáchala, odsouzena nebyla. Později se ještě zapletla s rasistickým vězeňským gangem Árijské bratrstvo. Gang stál za nejméně dvěma vraždami, ale proti Frommeové nebyl dostatek důkazů a tak opět nebyla odsouzena.[2]
Před návštěvou zveřejnil New York Times článek o smogu v Kalifornii, který se šíří i na venkov. V článku byla i zmínka, že prezident Ford požádal kongres, aby uvolnil normy na čistotu ovzduší. Frommeová byla v té době zamilovaná do sekvojí a měla strach, aby stromy nezačaly tlít.[2] Rozhodla se tomu zabránit a na problémy sekvojí upozornit svět. Ford se ubytoval v hotelu Senator, shodou okolností 15 minut chůze od bytu Frommeové.[1]
Atentát[editovat | editovat zdroj]
Frommeová měla na atentát připravenou poloautomatickou pistoli Colt 1911. Když si před budovou Kalifornského kapitolu prezident Ford potřásal rukou s místními, útočnice se k němu přiblížila zhruba na délku paže. Ford si myslel, že si s ním chce potřást rukou, ale Frommeová na něj namířila zbraň. Pistole nevystřelila, nebyla totiž natažená, a Frommeová ji už natáhnout nestihla, protože ji agenti tajné služby odzbrojili a zatkli.[1][2]
Po atentátu[editovat | editovat zdroj]
Prezident Ford se vrátil do Bílého domu a zprávy o atentátu sledoval v televizi.[1]
Frommeová byla odsouzena na doživotí, ve vězení později tvrdila, že Forda zabít nechtěla. Z vězení utekla v roce 1987, dopadena byla 3 kilometry od věznice den poté. Propuštěna byla v roce 2009.[2][3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d KRUPKA, Jaroslav. Dvě vyšinuté ženy, dva pokusy o atentát. Prezident Ford přežil díky náhodě. Deník.cz. 2020-09-22. Dostupné online [cit. 2023-06-02].
- ↑ a b c d Kvůli sekvojím šla zabít prezidenta, teď bude svobodná. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2009-08-14 [cit. 2023-06-02]. Dostupné online.
- ↑ Pokusila se zabít prezidenta Forda, po 30 letech je na svobodě | Svět. Lidovky.cz [online]. 2009-08-14 [cit. 2023-06-02]. Dostupné online.