Prsní svaly

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Prsní svaly jsou dvojího typu: velký prsní sval (m. pectoralis major) a malý prsní sval (m. pectoralis minor).

Velký prsní sval[editovat | editovat zdroj]

Patří mezi největší ploché svaly v těle, začíná od vnitřní třetiny klíčku (část klíčková). Od kosti hrudní a přilehlých chrupavek pravých žeber (část hrudníko-žeberní) a od pochvy přímého svalu břišního (část břišní). Z tohoto začátku se masité snopce sbíhají k podpažní jamce, jejíž přední ohraničení tvoří úponová část svalu.

Krátká silná šlacha se upíná na hranu velkého hrbolu kosti pažní. Při úponu dochází k určitému překrývání snopců svalu. Část klíčková překrývá zbylé dvě části a díky tomu má úponová šlacha podobu písmene U.

Funkce[editovat | editovat zdroj]

Kontrakce celého svalu provádí připažení. Spolu se širokým svalem zádovým je nejmohutnější adduktorem vzpažené horní končetiny. Při shybu přitahuje spolu s širokým svalem zádovým a ve spolupráci s dolní částí pilovitého svalu předního a svalu trapézového trup k hrazdě. Klíčková část se účastní předpažení, břišní část velkého prsního svalu se uplatní při depresi ramene. Mnohdy napomáhá při vdechu a řadí se tak k tzv. pomocným svalům dýchacím.

Malý prsní sval[editovat | editovat zdroj]

Tento sval je plochý trojúhelníkový sval překrytý velkým svalem prsním. Začíná na předním okraji kostěné části druhého až pátého žebra, vystupuje zevně strmě nahoru a upíná se na výběžek hákovitý. Od mediálního okraje svalu se táhne ke svalu podklíčkovému a klíčku silná povázka klíčkoprsní.

Funkce[editovat | editovat zdroj]

Deprese a protakce ramene. Při fixované lopatce zdvihá žebra a také jako velký sval prsní patří k pomocným svalům dýchacím.

Zdroj literatury[editovat | editovat zdroj]

Prof. MUDr. Jaroslava Fleichman, doc. MUDr Rudolf Linc: Anatomie člověka I. , 2. vydání Praha 1972, Státní pedagogické nakladatelství