Princové z Toweru

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Princové z Toweru (John Everett Millais 1878)

Princové z Toweru je označení používané pro Eduarda a Richarda, syny anglického krále Eduarda IV., kteří byli po otcově smrti a jejich prohlášení za nelegitimní ubytováni v londýnské pevnosti Tower.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Roku 1483 zemřel anglický král Eduard IV. Zanechal po sobě dva nezletilé syny: následníka trůnu Eduarda a Richarda. Po otcově smrti žil Eduard V. ve společnosti své matky Alžběty na hradě Ludlow, ale Eduardův strýc a královský regent Richard z Glouchesteru převzal oba chlapce do své péče. Během několika týdnů byli chlapci prohlášeni za nelegitimní a umístěni do Toweru a Richard se prohlásil králem. Princové byli pravidelně vídáni hrající si v zahradách Toweru, ale na začátku června 1483 zmizeli.

Brzy proti Richardově vládě nastala otevřená rebelie. Henry Stafford, vévoda z Buckinghamu, se neúspěšně pokusil o převrat. Staffordův spojenec Jindřich Tudor, vévoda z Richmondu, toho času v exilu ve Francii, se kvůli nepříznivému počasí nemohl vydat se svými muži přes Kanál. Když se dozvěděl, že o neúspěchu rebelie, rozhodl se počkat na příznivější chvíli.

Na jaře 1484 byl Richardův syn Eduard potvrzen jako následník trůnu. Eduard krátce poté zemřel, posléze i jeho matka Anna Nevillová. Richard se snad následně chystal oženil se svou vlastní neteří Alžbětou, dcerou Edwarda IV., snad za účelem upevnění jeho práva na trůn. Veřejná podpora díky tomu zeslábla, a jeho bývalí spojenci se přidali na stranu Henryho Tudora.

Richardovi nepřátelé udělali, co mohli, aby pro sebe získali podporu. A zmizení princů jim hrálo přímo do karet. Henry se objevil ve Walesu a postupoval do Anglie, cestou sbírající vojáky. Richard jim se svou armádou pospíchal naproti. Potkali se v Bosworthu. V zuřivé bitvě Henry prohrával, když důležití Richardovi spojenci ho zradili a přešli k Henrymu. Henry Richarda porazil a prohlásil se králem. V tomto bodě musel Henry prince z Toweru považovat za mrtvé, poněvadž jinak by on sám neměl právo na trůn. A kdyby náhodou mrtví nebyli, začal rozšiřovat zvěsti, že je Richard III. nechal zadusit polštářem a jejich těla byla zakopaná v Toweru. V roce 1502 se k vraždě se pod mučením přiznal jistý James Tyrell, což není potvrzená informace, protože o tom víme z životopisu o Richardu III. od Thomase Morea, což není spolehlivý zdroj.

V roce 1674 dělníci začali připravovat rekonstrukci Bílé věže v Toweru. Když odklízeli suť na patě schodiště, narazili na hrůzný nález; dvě kostry, dostatečně malé, aby mohli být dvou dětí. Okamžitý předpoklad v tom čase byl, že jsou to pozůstatky Edwarda a Richarda, princů z Toweru. Kdyby to bylo nalezeno dnes, bylo by provedeno forenzní ohledání, DNA vzorky by byly sebrány, za účelem zjištění zda kostry jsou pozůstatky princů.

Ale v 17. století takové praktiky nebyly ještě známé a kosti byly přemístěny do Westminsterského opatství, kde byly pohřbeny. Od té doby, tady bylo několik pokusů prozkoumat kostry, naposled roku 1933, ve snaze se dozvědět pravdu. Byla zjištěna vážná zranění na čelisti staršího chlapce. Do teď nemáme žádné konkrétní výsledky, které by potvrzovaly pravdivost teorií. Jestliže, to nejsou pozůstatky princů, pak koho tedy? Jestli jsou to, byli zavražděni? A jestliže ano, kým?

Za nejlogičtějšího podezřelého je považován Richard III. Dějiny ho velmi dlouhou dobu pokládaly za viníka. Jenže problém s historií je ten, že je psaná vítězi. To, co bylo napsáno o Richardu III. bylo za vlády Henryho Tudora a jeho nástupců. K jeho obvinění přispěl i William Shakespeare, který napsal historickou hru Richard III. za panování za vlády Elizabeth I., která pocházela z Tudorovy linie, tudíž se pokoušel zalíbit se královně a zkompromitovat předcházející vládnoucí Yorskou dynastii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

BROOKE, Chris. The hair that could unlock riddle of the princes in the Tower. Daily Mail [online]. [Regional Bussiness News], 2007, March 7, s. 37 [vid. 20. listopadu 2013]. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=bwh&AN=24326232&lang=cs&site=eds-live&scope=site

FOWLER, Brooke. Feature story: Richard III. Champion of equal access to justice. Tennesse Bar Journal [online]. [LexisNexis Academic: Law Rewiers], vol. 49, s. 19 [vid. 20. listopadu 2013]. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=edslex&AN=edslex07F326F7&lang=cs&site=eds-live&scope=site

HEFFER, Simon. Yes he may killed the princes in the Tower, but let us give last Plantagenet a state funeral. Daily Mail [online]. [Regional Bussiness News], 2012, September 13, s. 13 [vid. 20. listopadu 2013]. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=bwh&AN=79857453&lang=cs&site=eds-live&scope=site

JONES, Neil. The Princes in the Tower. Britain [online]. [Ipswich]: MA, vol. 80, no. 5, s. 39-42 [vid. 20. listopadu 2013]. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=77850776&lang=cs&site=eds-live&scope=site