Prestiž
Prestiž (z latinského praestigiae – mámení) je dobrá pověst (reputace) jedince či skupiny společnosti, spojená s úctou a vlivem.
Prestiž je nejčastěji odvozována od profese, jejím nositelem však může být i příslušnost k společenským skupinám jiného druhu, různá ocenění, pracovní úspěchy, proslulost. Prestiž jedince však nezbytně neznamená jeho bohatství, styky a vliv ani mediální povědomí o něm samotném (přestože toto vše jej může doprovázet). Prestiž také není nezbytná pro dosažení dobré životní úrovně. Usilování o ni je u každého člověka individuální a bývá hodnoceno jak pozitivně (kdy se u daného jedince vyzdvihuje jeho ctižádost) tak negativně (kdy je to naopak jeho ješitnost). Ve společnosti nepanuje absolutní konsenzus o prestiži jednotlivých skupin a profesí, míra shody je však poměrně vysoká.
Prestiž a sociologie
Prestiž je spolu s příjmem, vzděláním, životním stylem, mocí ad. základním ukazatelem sociálního statusu jedince. Prestiž hraje důležitou roli především v teoriích sociální stratifikace, kde tento pojem zavedl Max Weber.
Výzkum prestiže povolání
Prestiž je předmětem sociologického zkoumání již od roku 1911, kdy provedl T. H. C. Stevenson první empirický výzkum prestiže. Od 40. let 20. století je prestiž zkoumána v západních zemích pravidelně. V 60. letech bylo provedeno první velké mezinárodní porovnání. Na prvních místech se umísťují povolání lékaře, univerzitního profesora a soudce, naopak ve spodní části žebříčku se nalézají především nekvalifikované manuální profese.