Ponziho schéma

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
1910 Policejní snímek Charlese Ponziho z roku 1910, podle kterého nese schéma své pojmenování

Výraz Ponziho schéma vznikl podle Charlese Ponziho. Je to označení pro podvodné investiční operace, kde investoři svěřují provozovateli fondu peníze za účelem jejich zúročení, avšak provozovatel tyto peníze dále neinvestuje, a namísto toho pouze vyplácí prostředky fondu jen některým investorům. A to většinou těm, kteří investovali dříve. Tento systém může omezeně fungovat dokud přicházejí noví investoři a prostředky se dají vyplácet ostatním. Když už ve fondu nezbudou žádné peníze na vyplácení, fond zkrachuje a vyplaceni tak jsou jen někteří investoři, zatímco ostatní nedostanou nic.

Ponziho schéma bývá často chybně používáno jako synonymum k pyramidové hře, ve skutečnosti je ale maximálně její zvláštní variantou, pokud je vůbec pod tento pojem zahrnováno. Hlavním rozdílem mezi Ponziho schématem a klasickou pyramidovou hrou je, že v pyramidové hře členové musejí hledat nové členy a mají pak provize z jejich vkladu. V Ponziho schématu se o hledání nových investorů stará provozovatel fondu a ten také sám určuje, komu vyplatí peníze. I spekulativní bublina je jistou formou Ponziho schématu.

Organizátorem jednoho z největších takovýchto schémat v historii byl americký podnikatel Bernard Madoff, jenž byl za svoji činnost v roce 2009 odsouzen ke 150 letům vězení. V Česku podvodně podnikala na principu Ponziho schématu v 90. letech například brněnská společnost Sorrena Invest, jejíž většinový majitel Jiří Kubiš byl v roce 2006 odsouzen k 12 rokům vězení.[1]

Analogie

Moderní hodnocení vědy se provádí podle ukazatelů jako je impakt faktor (odvozených původně z ekonomických důvodů). Jorge E. Hirsch (viz také Hirschův index) se na příkladu BCS teorie domnívá, že i ve vědě existuje vliv na teorie pracující jako Ponziho schéma.[2]

Odkazy

Reference

Související články