Pobřežní moře

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pobřežní moře

Jako pobřežní moře se v mořském právu označuje pásmo mořských vod, které přiléhá k pevninskému území a vnitřním vodám pobřežního státu, v případě souostrovního státu k jeho souostrovním vodám. Vody tvořící toto pásmo se nazývají pobřežní, teritoriální či výsostné. Šíře pobřežního moře může být maximálně 12 námořních mil (22,224 km), měřeno od základní linie, za kterou je považována mez nejzazšího odlivu, vyznačená na úředních mapách daného státu. O šíři ale existují spory a některé státy uplatňují i větší šíři pobřežních vod, až 200 námořních mil. Na výsostné vody navazují vody mezinárodní.

V areálu pobřežního moře disponují pobřežní státy rozsáhlou suverenitou na úrovni mezinárodního práva. Až na jednu výjimku jsou jejich kompetence shodné s výkonem svrchovanosti na pevnině. Tou výjimkou je povinnost umožnit pokojně a bez poplatků proplout pobřežním mořem všem subjektům mezinárodního práva. Pobřežní stát může v zájmu bezpečné plavby a ochrany životního prostředí přijat zvláštní právní předpisy a v pobřežním moři stanovit plavební koridory.[1][2][3]

Právní status pobřežních vod zakotvuje Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 uzavřená v Montego Bay na Jamajce. Předtím byl dán Úmluvou o pobřežních vodách a pásmu přilehlém z roku 1958.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu [online]. AION CS, s.r.o., Zlín, [cit. 2014-10-17]. Dostupné online. (česky) 
  2. Výlučná ekonomická zóna [online]. Juristic.cz, Plzeň, [cit. 2014-10-17]. Dostupné online. (česky) 
  3. ŠTĚPÁNEK, Petr. Ekonomický a politický význam akvatoria se zaměřením na výlučnou ekonomickou zónu vybraných států. Praha, 2010. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Milan Vošta. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]