Pieta z Všeměřic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pieta z Všeměřic
Pieta z Všeměřic, AJG Hluboká nad Vltavou
Pieta z Všeměřic, AJG Hluboká nad Vltavou
Základní údaje
Rok vznikukolem 1415
Popis
Materiáldřevo
Umístění
UmístěníAlšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:

Pieta z Všeměřic (kolem 1415) patří k vrcholným dílům středověkého umění z období pozdního krásného slohu dochovaných na českém území.[1][2] Je vystavena ve stálé expozici Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pieta byla objevena roku 1951 v dnes již neexistující návesní kapličce ve Všeměřicích a získána do sbírek Okresního vlastivědného muzea v Rožmberku. Roku 1954 byla převedena do sbírek Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou.

Popis a zařazení[editovat | editovat zdroj]

Socha z lipového dřeva, vzadu vyhloubená, se zachovanou původní polychromií. Výška 117 cm. Restaurováno 1953-54 (L. Slánská), 1956 (B. Slánský a L. Slánská), 2004–2005 (Miroslav Křížek)

Symetrická diagonální pieta kompozičně vychází z parléřovské tradice, ale v modelaci nese prvky radikálního pozdního krásného slohu. Některé pokročilé rysy ji řadí do období zvýšené náboženské zjitřenosti v období kolem husitských válek. Panna Maria sedí na trůnu zdobeném malovanými architektonickými prvky. Kristovo tělo a hlava, kterou Marie pravou rukou podpírá, jsou natočeny směrem dopředu k věřícím. Obě Kristovy ruce spočívají na její levé dlani a předloktí. Oproti pietám krásného slohu, které vycházely z malířských předloh, se dílo vyznačuje větším realismem a zesílenou expresivitou. Z předchozího období přetrvává pouze bohatá modelace Mariiny roušky ve vlnovkách rámujících tvář a Mariina šatu, který spadá v kaskádě podélných a příčných záhybů a částečně potlačuje tělesné proporce. Inkarnát bledého Kristova těla, provedeného se značnou anatomickou věrností, tvoří kontrast k sytě červenému plášti Marie. Ušlechtilá hlava Krista, která typologicky odpovídá dílům krásného slohu, je lemována vousy a dlouhými vlasy a nese korunu ze spletených provazů.

Kristova matka, zpodobená jako starší žena, má ve tváři bolestný výraz a mrtvé tělo pozvedá jakoby ukazovala věřícím Kristovu oběť. Zdůrazněný vertikalismus je považován za výraz sílících gotizujících tendencí[3]a odkazuje k parléřovským pietám. Mohutnost plastické modelace Kristova těla je v sochařství na počátku 15. století výjimečná. Prameny krve, stékající z rány v boku a na ruce jsou provedeny plasticky jako hrozen krůpějí a jsou výrazem zesíleného eucharistického cítění a vypjatého kultu oltářní svátosti v době před vypuknutím husitských válek.[4][5]

Eucharistický význam piety spočívá v zázraku konaném při obřadu, při němž se pouhý chléb a víno stávají Kristovým tělem a krví, kterou věřící přijímá, aby dosáhl spasení. Při bohoslužbě se tak opakuje zázrak Kristovy oběti při ukřižování. Hostie je měněna ve skutečné tělo Páně a víno je změněno v jeho krev. Tělo Kristovo na Mariině klíně je „analogií k hostii povýšené knězem během bohoslužby.“ Mariin klín se stává oltářem, na němž leží Kristus jako oběť určena Bohu k vykoupení lidstva. Funkce sousoší piety jako obrazu milosti vedlo v duchu křesťanské mystiky k rozšíření představy o zázračné síle Kristových ran.[6]

Podle starší literatury pochází Pieta z dílny Mistra Týnské kalvárie, nejvýznamnějšího domácího sochaře v době před husitskými válkami. Sousoší Piety měl objednat před rokem 1410 klášter ve Vyšším Brodě. Pietu v klášterním kostele ve Vyšším Brodě zmiňuje roku 1411 Zbyněk Zajíc z Hazmburka a upřesňuje tak dataci díla.[7]

Albert Kutal dílo původně kladl do doby po husitských válkách. Podle něj smyslem díla již nebyla nádhera formy piet krásného slohu nebo drastičnost a naturalismus, ale střízlivá věcnost a pravdivost: „Umění doby po husitských válkách má ráz zasmušilý a neradostný. Krásná samobytná forma a hravá linie, spojená s něžností dětského výrazu, ustoupila hluboce vážné náladě...“[8] Později stanovisko přehodnotil a dílo přiřadil Mistru Týnské Kalvárie a uvedl do souvislosti s Kalvárií z kaple Dumlosů (1400).[9]

Některé práce z poslední doby se snaží prokázat, že Mistr Týnské Kalvárie působil v Praze až po husitských válkách a Pieta z Všeměřic je dílem až z pozdní doby jeho tvorby kolem r. 1430 a byla dodána po vyplenění kláštera husity (1422)[10] nebo pochází z okruhu dílny Hanse Multschera a byla určena pro klášter klarisek v Českém Krumlově.[11] Také katalog sbírky AJG z roku 2016 uvádí původ z bavorské sochařské dílny a datuje dílo v rozmezí let 1430–1440.[1] Tuto argumentaci přesvědčivě vyvrací Ottová[12] a rozvádí ve své práci i Bartuňková.[13]

Příbuzná díla[editovat | editovat zdroj]

  • Pieta v kostele sv. Ducha na Starém Městě pražském (1410–1420)[14]
  • Pieta z kostela Svatého Tomáše v Brně, kámen (kolem 1385)
  • Křivákova Pieta (1390–1400)
  • Pieta z Marburgu (1380–1390)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Látal H, 2016, č. 12
  2. ↑ Soušková M, 2013, s. 14
  3. ↑ Kutal A, 1962, s. 111
  4. ↑ Rulíšek H, 1989, NG, s. 19-20
  5. ↑ Rulíšek H, 1989, AJG, s. 26-27
  6. ↑ Soušková M, 2013, s. 20-21
  7. ↑ Kutal A, 1953, s. 171
  8. ↑ Kutal A, 1940, s. 73
  9. ↑ Kutal A, 1962, s. 111
  10. ↑ Bartlová M, 2004, s. 61-62
  11. ↑ Mikeš J, 2009, s. 34
  12. ↑ Michaela Ottová, Nesouhlasnost prostředků a smyslů? K otázce datování souboru z Krupy a tvorby Mistra Týnské kalvárie, in: Bulletin of the National Gallery in Prague XXVI, Prague 2016, 133-154.
  13. ↑ Kateřina Bartuňková, Mistr Týnské kalvárie, bakalářská práce, FF UK, UDU Praha 2017
  14. ↑ Ludmila Kvapilová, Pieta v kostele sv. Ducha na Starém Městě pražském, Průzkumy památek VIII. 2001, s. 143

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Evidenční list AJG, inv. č. 278
  • Kateřina Bartuňková, Mistr Týnské kalvárie, bakalářská práce, FF UK, UDU Praha 2017
  • Hynek Látal, Petra Lexová, Martin Vaněk, Meziprůzkumy, Sbírka AJG 1300–2016, č. 12, AJG Hluboká nad Vltavou 2016, ISBN 978-80-87799-52-9
  • Martina Soušková, Pieta z Všeměřic a Oplakávání z Korkusovy Hutě - rozbor děl a proměna ikonografie, bakalářská práce, FF a UDU, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích 2013
  • Jan Mikeš, Pieta z Všeměřic a pieta z Českého Krumlova, K objednavatelské politice na rožmberských panstvích v první polovině 15. století, in: Sborník prací filozofické fakulty Brněnské univerzity, Brno 2009.
  • Milena Bartlová, Mistr Týnské kalvárie, Český sochař doby husitské, Praha 2004
  • Homolka Jaromír, Chlíbec Jan, Šteflová Milena: Mistr Týnské kalvárie, katalog výstavy NG, Praha 1990
  • Ivo Hlobil, Mistr Týnské kalvárie, Pražská řezbářská dílna předhusitské doby, Praha 1990.
  • Hynek Rulíšek, Gotické umění jižních Čech, Průvodce, sv. 3, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou 1989, ISBN 80-900057-6-4
  • Hynek Rulíšek, Gotické umění v jižních Čechách, Národní galerie v Praze 1989, ISBN 80-7035-013-X
  • Albert Kutal, Gotické sochařství, in: Dějiny českého výtvarného umění I/1, Praha 1984
  • Albert Kutal, K problému horizontálních piet, Umění XI, 1963, s. 349
  • Albert Kutal, České gotické sochařství 1350–1450, SNKLU Praha 1962
  • Albert Kutal, K jihočeské plastice doby předhusitské a husitské, in: Sborník prací filozofické fakulty Brněnské univerzity, Brno 1953, s. 163.
  • Albert Kutal, Gotické sochařství v Čechách a na Moravě, Praha 1940
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pieta_z_Všeměřic&oldid=22892554“