Philidorova obrana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Philidorova obrana
Chess zhor 26.png
Chess zver 26.png a8 rd b8 nd c8 bd d8 qd e8 kd f8 bd g8 nd h8 rd Chess zver 26.png
a7 pd b7 pd c7 pd d7 e7 f7 pd g7 pd h7 pd
a6 b6 c6 d6 pd e6 f6 g6 h6
a5 b5 c5 d5 e5 pd f5 g5 h5
a4 b4 c4 d4 e4 pl f4 g4 h4
a3 b3 c3 d3 e3 f3 nl g3 h3
a2 pl b2 pl c2 pl d2 pl e2 f2 pl g2 pl h2 pl
a1 rl b1 nl c1 bl d1 ql e1 kl f1 bl g1 h1 rl
Chess zhor 26.png
Tahy 1. e4 e5 2. Jf3 d6
ECO C41
Původ Göttingenský rukopis,1471
Pojmenováno po Philidorovi
Kategorie Otevřené hry
Tento článek používá k popisu tahů šachovou notaci.

Philidorova obrana (kód podle ECO: C41) je jedním z nejstarších šachových zahájení. Charakterizují ji tahy:

1. e4 e5 2. Jf3 d6

Občas vzniká i z Pircovy obrany po 1. e4 d6 2. d4 Jf6 3. Jc3 e5 (nebo 3... Jbd7 4. Jf3 e5) 4. Jf3 Jbd7

Na vrcholové úrovni se příliš často nevyskytuje, v poslední době ale zaznamenává mírné oživení.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Poprvé byla zmíněna již v göttingenském rukopise pocházejícím z r. 1471. Toto zahájení úspěšně hrál a rozebral jeden z nejlepších šachistů 18. století François-André Danican Philidor.[1] Philidor, který si zakládal na pěšcové struktuře, tento tah doporučoval, protože 2... Jc6 podle něj blokuje pěšce c7. Za nejlepší pokračování se považuje obsazení středu tahem 3. d4. V 19. století slavil úspěchy P.Morphy na tento tah s odpovědí 3... f5, dnes se tento postup považuje za nekorektní.

Strategie[editovat | editovat zdroj]

Černý volí mezi dvěma rozcestími, po 3. d4 buď mění pěšce exd4, čímž přenechá bílému převahu v centru, které se později snaží napadat nebo volí Hanhamovu variantu, kde v pasivnější pozici drží v centru napětí a připravuje protihru na dámském křídle.

Varianty[editovat | editovat zdroj]

3. d4 se považuje za hlavní variantu ( po 3.Sc4 Se7 získá černý dobrou hru)

  • 3... Sg4? 4. dxe5 Sxf3 5. Dxf3 získal bílý jasnou převahu ve známé partii Morphy–vévoda z Brunšviku a hrabě Isouard (Paříž 1858)
  • 3... f5?! tento tah se dnes se považuje za příliš riskantní, bílý může odpovědět 4.Sc4 s aktivní pozicí
  • 3...Jd7 4. Sc4 c6 vede často k Hanhamově variantě, bílý může ale odbočit.
  • 3...exd4 výměnná varianta
    • 4. Dxd4
    • 4. Jxd4 Jf6 (4... g6) 5. Jc3
      • 5... Se7 s pasivní pozicí bez slabin
      • 5...g6
  • 3...Jf6
    • 4. dxe5 Jxe4 5. Dd5 Jc5 6. Sg5
    • 4. Jc3
      • 4... exd4 vede do výměnné varianty
      • 4... Jbd7 se nazývá Hanhamova varianta 5. Sc4 Se7 6. 0-0 0-0 7. Ve1 (méně časté je 7. De2) 7... c6 8. a4! Výchozí pozice varianty. Bílý zde má aktivnější rozestavení figur. Černý ale není vůbec bez šancí a díky pevné pozici je jeho hra plně obranyschopná.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VESELÝ, Jiří; KALENDOVSKÝ, Jan; FORMÁNEK, Bedrich. Malá encyklopedie šachu. 1. vyd. Praha : Olympia, 1989. 430 s.  , heslo Philidorova hra