Pentium Pro

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pentium Pro 256 KB

Pentium Pro je první procesor 6. generace architektury x86 vyráběný firmou Intel (mikroarchitektura Intel P6, též označována jako i686), představen byl v listopadu 1995. Původně měl úplně nahradit stávající procesor Pentium, ale později byl jeho cílový segment zúžen na serverové a jiné high-end použití. Pentium Pro mohl být osazen i do dvou a čtyřprocesorových systémů. Zasazoval se do velkých obdélníkových patic Socket 8. Pentium Pro byl plně optimalizovaný pro 32bitové aplikace, v nich byl o 25–35 % rychlejší než Pentium na stejné frekvenci, v 16bitových aplikacích byl rychlejší pouze o cca 20%, což velmi sráželo jeho přínos uživatelům vzhledem k tomu, že tehdy nejrozšířenější OS Windows 3.11/95 a DOS byly ve velké míře pouze 16bitové a skutečných čistě 32bitových aplikací a operačních systémů nebylo mimo profesionální sféru mnoho.[zdroj?]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

  • základní frekvence FSB je 60 nebo 66 MHz
  • pomocí násobiče je frekvence vnitřních hodin převáděna na 150–166–180–200 MHz (zkušební vzorky 133 MHz)
  • L1 přímo v procesoru
  • v pouzdře CPU cache L2 (256 kiB, 512 kiB nebo 1 MB) na jedné nebo dvou samostatných dies dle kapacity (256–512kiB 1ks,1MB 2ks á 512kiB) spojených s vlastním procesorem interní rychlou datovou sběrnicí
  • DS 64bit, AS 36bit

Hlavní vylepšení[editovat | editovat zdroj]

  • PAE – rozšíření dostupné paměti až na 64 GB, i když pro jeden proces je možné lineárně alokovat stále jen 4 GB
  • Pipelining – zřetězené provádění strojových instrukcí, které urychluje běh programu (z 5 na 14)
  • spekulativní provádění instrukcí mimo pořadí (souvisí s pipeline a skoky)
  • instrukce CMOV – podmíněné kopírování bloků dat

Význam optimalizace[editovat | editovat zdroj]

Reálný význam optimalizace pro Pentium Pro závisí na schopnostech kompilátoru. V Linuxu se používá kompilátor GCC, který historicky poskytoval významná zlepšení pouze u některých specifických částí linuxových distribucí.[1] Proto velké distribuce (například Fedora) obsahují pouze několik optimalizovaných balíčků:[2] linuxové jádro (kernel), základní knihovny GNU C Library (glibc), nástroje pro šifrování (openssl) a někdy i pro kompresi dat. S postupem schopností optimalizace kompilátoru a příchodem nových specifických procesorů (například Intel Atom) bude současná distribuce Fedory kompletně převedena na i686 a nebude podporovat starší procesory.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.redhat.com/archives/rhl-devel-list/2004-July/msg01486.html
  2. http://download.fedora.redhat.com/pub/fedora/linux/releases/10/Everything/i386/os/Packages/
  3. http://fedoraproject.org/wiki/Features/F12X86Support