Intel 4040
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Intel 4040 | ||
|---|---|---|
 |
||
| Specifikace | ||
| Frekvence: | 740kHz | |
| Počet jader: | 1 | |
| FSB: | ||
| Paměť programu: | 8 KiB | |
| Paměť dat: | 640 B | |
| Patice: | 24 pinů | |
| Nanotechnologie: | 10 μm | |
| Vydáno: | 1974 | |
Intel 4040 je druhý čtyřbitový mikroprocesor firmy Intel, následník Intel 4004. Byl uveden na trh na podzim roku 1974 ve třech 24-pin DIL provedeních. Navrhli jej: Ted Hoff, Federico Faggin, Stan Mazor, Masatoshi Shima.
Skládá se z 3000 tranzistorů. Rychlost jádra je 0,74 MHz.
Může adresovat 640 B RAM a 8 kB ROM. Na rozdíl od svého předchůdce má Intel 4040 osmiúrovňový stack, 14 nových instrukcí (celkem tedy 60) a 8 dalších registrů navíc. Disponuje i hardwarovým přerušením s možností „zrcadlení“ registrů.
Provozní teplota je omezena na 70 °C. Jeho spotřeba byla celkem 0,6 – 0,9 W a vyžaduje napájení 15 ± 0,75 V.
Rozšíření [editovat]
- Instrukční sada rozšířena na 60 instrukcí
- Paměť programu rozšířena až na 8 KiB
- Počet registrů rozšířen na 24.
- Zásobník rozšířen až na 7 zpětných kroků
Návrháří [editovat]
Federico Faggin navrhoval projekt, upravoval architekturu a vedl návrh. Detailní návrh dělal Tom Innes.
Nové čipy [editovat]
- 4201 - Generátor frekvence 500 to 740 kHz používal 4 až 5,185 MHz krystal
- 4308 - 1 KiB ROM
- 4207 - General Purpose byte Output port
- 4209 - General Purpose byte Input port
- 4211 - General Purpose byte I/O port
- 4289 - Standardní paměťové rozhraní (nahradilo 4008/4009)
- 4702 - 256 B UVEPROM
- 4316 - 2 KiB ROM
- 4101 - 256 4-bit word RAM
