Parsua

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Parsua (také Paršua, akkadsky Parsuaš, stará perština Old Persian pa.pngOld Persian a.pngOld Persian ra.pngOld Persian sa.png) byl starověký stát v období 9. - 7. století př. n. l., který se nacházel v centrálním Zagrosu, jižně od Urmijského jezera, v sousedství dalších starověkých států Zamua (Lullubi) a Ellipi, na severozápadě dnešního Íránu. Název Parsua pochází ze staroíránského Parsava, znamenající hranici, pohraničí[1]. Stejně se nazývali i kmeny, které toto území obývaly.

Zmínky o Parsui jsou zachovány v záznamech z Asýrie a Urartu. Pravděpodobně (např. podle Salviniho) zde žilo vícero kmenů se samostatnými vládci, protože v archívech Salmanassara III. je uvedeno, že měli mnoho králů. V podstatě se o Parsui dovídáme jen díky asyrským válečným tažením na sever, např. Sargon II. zde nechal asyrskou posádku při válce proti Urartu.

Asyrský král Asarhaddon z Parsui kupoval koně pro svá vojska. Zablokování obchodní cesty mezi Ninive a Parsuou vedlo k válce mezi Novoasyrskou říší a Manneou.

V 7. století př. n. l. název Parsua ze záznamů úplně mizí, později se objevuje patrně v novějším názvu íránské provincie Fárs.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. (1985) The Cambridge History of Iran, reissue, illustrated, reprint II, Cambridge University Press, 964. ISBN 0-521-20091-1, 9780521200912. Ověřeno k 15, Juny, 2009. 
  • Richard N. Frye, Handbuch der Altertumswissenschaft, Díl 3,Svazek 7, Str. 66,67,69,70, německy