Paralelomanie a paralelofobie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

V historické metodě, biblické kritice a srovnávací religionistice se paralelomanie používá pro označení jevu (mánie), kdy autoři vnímají zjevné podobnosti a konstruují paralely a analogie bez historického základu.[1] Opačný jev, který se objevuje, když jsou naznačené podobnosti (například mezi Biblí a kulturami starověkého Blízkého východu) bez okolků odmítány, se nazývá paralelofobie.[2][3]

Paralelomanie[editovat | editovat zdroj]

Tento pojem uvedl do vědeckých kruhů v roce 1961 rabín Samuel Sandmel (1911–1979) z Hebrew Union College ve stejnojmenném článku, kde uvedl, že se s tímto termínem poprvé setkal v jedné francouzské knize z roku 1830, ale nevzpomíná si na autora ani na název.[4] Sandmel uvedl, že prosté pozorování podobnosti mezi historickými událostmi je často méně než platné, ale občas vede k jevu, kdy si autor nejprve všimne domnělé podobnosti, přežene analogii a pak „pokračuje v popisu zdroje a odvození, jako by naznačoval jasnou souvislost plynoucí nevyhnutelným nebo předem daným směrem.“[1] Martin McNamara, MSC (Milltown Institute of Theology and Philosophy) uvedl, že Sandmelův původní článek se ukázal jako „velmi vlivný.“[5]

Křesťanští a židovští učenci tento koncept použili v řadě případů a oblastí. Thomas Schreiner (Southern Baptist Theological Seminary) jej aplikuje na přílišné zobecnění prostého užití slovesa „vidět“ použitého jako příčestí k označení náhodného aktu pozorování, na rozšíření jeho významu tak, aby měl hlubší duchovní souvislosti s cílem konstruovat paralelomanii.[6] Židovský učenec Jacob Neusner uvedl, že některá zobrazení Afrahata jako někoho, kdo si vybíral z rabínské literatury, jsou založena na slabých paralelách, které spadají pod Sandmelovu charakteristiku paralelománie.[7] Joseph Fitzmyer, kněz Tovaryšstva Ježíšova, uvádí, že analýzy Pavlových epištol někdy trpěly paralelomanií, protože vytvářely neopodstatněné analogie s předchozími tradicemi.[8] Gerald O'Collins, uvádí, že většina badatelů si je dnes vědoma úskalí paralelomanie, která zveličuje význam drobných podobností.[9]

Paralelofobie[editovat | editovat zdroj]

Opačný jev, kdy se při sebemenším náznaku podobnosti mezi Biblí a mimobiblickými texty nekriticky hlásá jedinečnost a nezávislost Bible, se nazývá „paralenofobie.“[2][3] Ve svém srovnání Keilalphabetische Texte aus Ugarit 1 z roku 1986 1,23, řádek 14 s Exodus 23,19b, Ex 34,26 a Deuteronomium 14,21 Robert Ratner a Bruce Zuckerman varovali jak před paralelomanií, tak před paralelofobií:[2] „Ti, kdo toto spojení bez váhání učinili, se oddali druhu paralelomanie, která může jen zkreslit obraz ugaritského náboženství a kultury a její význam pro biblistiku. Na druhou stranu bychom měli mít na paměti, abychom to nepřeháněli ani v opačném směru. (...) Stejně jako bychom měli odolat pokušení paralelomanie, neměli bychom ani podlehnout paralenofobii a uzavřít se tak před potenciálním vhledem, který by nám Bible (jen domněle) mohla vnuknout do tohoto obtížného ugaritského textu.“[3]

Před obojím varovali i jiní badatelé, například Mark W. Chavalas (2003), který své kolegy vybízel, aby následovali příkladu Williama W. Halla, který si vždy všímal jak rozdílů, tak podobností mezi Biblí a jinými texty ze starověkého Blízkého východu.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ SANDMEL, Samuel. Parallelomania. S. 1. Journal of Biblical Literature [online]. Society of Biblical Literature, 1962-03. Roč. 81, čís. 1, s. 1. DOI 10.2307/3264821. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d CHAVALAS, Mark W. Mesopotamia and the Bible: comparative exploration. London: A&C Black, 2003. 395 s. ISBN 9780567082312, ISBN 0567082318. Kapitola 1. A century and a half of tension, s. 43. (anglicky) 
  3. ↑ a b c RATNER, Robert; ZUCKERMAN, Bruce. "A Kid in Milk"?: New Photographs of "KTU" 1.23, Line 14*. S. 15–60. Hebrew Union College Annual [online]. Hebrew Union College, 1986. Roč. 57, s. 15–60. Dostupné online. ISSN 0360-9049. (anglicky) 
  4. ↑ ATTRIDGE, Harold W.; VANDERKAM, James C. Presidential voices: the Society of Biblical Literature in the twentieth century. Atlanta, GA: Society of Biblical Literature, 2006. 350 s. ISBN 9781589832596, ISBN 1589832590. Kapitola 107-118. (anglicky) 
  5. ↑ KHAN, Geoffrey; LIPTON, Diana. Studies on the text and versions of the Hebrew Bible in honour of Robert Gordon. Leiden: Brill, 2011. 435 s. ISBN 9789004217300, ISBN 9004217304. Kapitola TelLike Character and a Continuum, s. 279. (anglicky) 
  6. ↑ SCHREINER, Thomas R. 1, 2 Peter, Jude. Nashville, Tenn.: Broadman & Holman, 2003. 512 s. Dostupné online. ISBN 9780805401370, ISBN 0805401377. Kapitola 3., s. 122. (anglicky) 
  7. ↑ NEUSNER, Jacob. Aphrahat and Judaism : the Christian-Jewish argument in fourth-century Iran. Atlanta, GA: Scholars Press, 1999. 265 s. ISBN 9780788505775, ISBN 0788505777. S. 188–189. (anglicky) 
  8. ↑ FITZMYER, Joseph A. According to Paul : studies in the theology of the Apostle. New York: Paulist Press, 1993. 177 s. Dostupné online. ISBN 9780809133901, ISBN 0809133903. S. 32. (anglicky) 
  9. ↑ O'COLLINS, Gerald. The Hidden Story of Jesus. S. 710–714. New Blackfriars [online]. John Wiley & Sons, 2008-11. Roč. 89, čís. 1024, s. 710–714. Dostupné online. ISSN 1741-2005. DOI 10.1111/j.1741-2005.2008.00244.x. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Paralelomanie_a_paralelofobie&oldid=23552474“