Páni z Vildenberka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Erb pánů z Vildenberka

Páni z Vildenberka jsou starým šlechtickým rodem z hradu Vildenberk u Pozořic. Od poloviny 14. století do roku 1382 vlastnili členové rodu tvrz Loštice a hrad Bouzov. Rod vyhasl v první polovině 15. století. Erb pánů z Vildenberka: štít nadél poloviční, vpravo červený, vlevo stříbrný, nahoře napříč modrý. Na helmě modrý železný klobouk. Přikrývadla červená a stříbrná.


Držitelé Vildenberka[editovat | editovat zdroj]

V květnu 1318 se významný moravský šlechtic Půta píše po Pozořicích, v prosinci téhož roku po Vildenberku. Po Půtově smrti v roce 1349 zdědili vildenberské panství dva z jeho synů Půta II. a Procek. Jejich bratr Oldřich se stal knězem a poslední z bratří Beneš a Ješek založili bouzovskou větev rodu. Půta II. a Procek drželi Vildenberk zřejmě v nedílu, neboť k rozdělení panství prokazatelně došlo až v roce 1365, přičemž je také výslovně zmíněn i hrad Vildenberk.

Panství si mezi sebou rozdělili Půta III. a Ješek (synové Půty II.) a jejich bratranec Půta řečený Šaclar (syn Procka). V té době již význam rodu zdaleka nebyl takový jako za jejich děda. Páni z Vildenberka měli za sebou neúspěšné pokusy o rozšíření rodové državy, která byla zmíněným dělením sama naopak rozdrobena mezi členy rodu, jehož ekonomická základna byla stále slabší. Nejspíš všechny uvedené skutečnosti přiměli o pouhých šest let později všechny tři spoluvlastníky k odprodeji Vildenberka novému majiteli. Půta Šacler prodal markraběti Janovi za 1700 hř. grošů půlku hradu Vildenberka s polovicí vsí k němu patřících Pozořic, Šumic, Kovalovic, Korolup, Holubic, Kruhu, Čechyně, Vítovic a Hostěnic. Dne 5.3. t.r. prodali bratrancové Půty Šaclera, Půta a Jan, témuž markraběti a jeho synovi Joštovi za 2600 hř.gr. druhou polovinu hradu Vildenberka a jmenovaných vsí i se vsí Velešovice. Půta z Vildenberka prodal panství Hostěnice s řadou osad, z nichž některé zanikly v 15.- 16.století markraběti Janovi.

Markéta z Vildenberka, rozená z Meziříčí, byla první manželkou Arkleba z Kunštátu, který byl v letech 1398-1409 soudcem brněnského práva. Jan z Meziříčí v roce 1365 postoupil ves Valeč své sestře Markétě z Vildenberka.

Roku 1376 byl slavkovským komturem Mikeš z Vildenberka. Ten byl komturem opět v polovině srpna téhož roku, který v úřadě zůstal do konce dalšího roku. Vildenberkové jsou prvními majiteli obce Pozořice. A ti nechávají v obci postavit kostel a faru.

Loštická větev pánů z Vildenberka[editovat | editovat zdroj]

Ješek z Vildenberka a Bouzova držel původně se svým bratrem Benešem hrad Bouzov. Později došlo k rozdělení majetku a Ješkovi synové Jan a Půta sídlili na tvrzi v Lošticích. Zde tato větev koncem 14. století vyhasla.

Bouzovská větev pánů z Vildenberka[editovat | editovat zdroj]

Hrad Bouzov původně drželi bratři Beneš a Ješek, ovšem majetek byl rozdělen a na Bouzově zůstal Beneš a jeho syn Procek. Roku 1353 drží Beneš z Vildenberka a Bouzova polovinu vsi Polonína. Beneš zastával funkci přísedícího u moravského zemského soudu. Po roce 1370 se však dostal do nepříznivé finanční situace, což vyvrcholilo roku 1382 prodejem bouzovského panství markraběti Joštovia následnou výměnou za tvrz Bohuslavice. V moravských markraběcích válkách se přidal Benešův syn Procek na stranu mladšího markraběte Prokopa. Roku 1405 držel Procek v zástavě hrad Rabštejn, proti kterému byla jako proti loupežnému sídlu podniknuta trestná výprava a hrad byl dobyt. V roce 1425 zastavil král Zikmund Lucemburský Prockovi (mladšímu) hrad Vraní Hora společně s Vranovou Lhotou a okolním panstvím.

Příbuzní pánů z Vildenberka[editovat | editovat zdroj]

Příbuzným pánů z Vildenberka byl Matouš z Černé Hory. K pánům z Vildenberka se dle erbu také řadí Protiva z Doubravice. Protiva dosáhl významného postavení. Vždyť roku 1305 zastával úřad moravského zemského číšnika. Sídlo měl na hradě v Doubravici, také seděl na Moravičanech. Po zeměpanském Zábřehu se psal v letech 1275-1301 Protiva z Vildenberka a Doubravice, jenž zboží držel lénem.

Rodokmen[editovat | editovat zdroj]

  • Půta z Vildenberka (1318-1349) - manželka Zdenka z Boskovic
    • Procek z Vildenberka (1347-1350) - manželka Klára (dcera Jakuba Frenclína)
      • Půta Šaclar (1350-1379)
      • Anežka
      • Dorota
      • Kateřina
    • Půta II. z Vildenberka (1349-1365) - manželka Markéta z Meziříčí
      • Půta III. z Vildenberka (1365) - manželka Eliška
      • Ješek z Vildenberka (1369) - manželka Dorota z Kravař
      • Mikeš (1376), křížovník řádu německých rytířů na komendě ve Slavkově u Brna (dříve Novosedlice)
      • Kačna
    • Ješek z Vildenberka a Bouzova (1353-1360) - manželka Anežka
      • potomstvo na Lošticích - synové Jan a Půta, rod vymřel
    • Beneš z Vildenberka a Bouzova (1353-1384) 1. manželka Anna z Dubé, 2. manželka Markéta
      • Procek z Vildenberka a Bouzova (+1417) - manželka Kateřina
        • Procek z Vildenberka a Bouzova mladší (+1440), rod vymřel
        • Kateřina z Vildenberka a Lhoty
    • Oldřich z Vildenberka (1346), kněz
    • Jitka z Vildenberka(1349) - manžel Čeněk z Pirkštejna a Sloupu)
      • Ješek z Lipé a Pirkštejna řečený Ptáček - manželka Hedvika
        • Jan Ptáček z Pirkštejna - manželka Jitka z Kunštátu dcera Heralda z Kunštátu
          • Hynek Ptáček z Kunštátu - manželka Anna z Hradce (dcera Jana III z Hradce, zemřela 1444)
            • Žofie Markéta z Pirkštejna (1445 - 1472) - manžel Viktorin II z Munsterberka (syn krále Jiřího z Poděbrad a Kunhuty ze Šternberka)
              • Johanka z Munsterberka (1463-1496) - manžel Kazimír II z Cyeszina
      • Čeňka z Pirkštejna - manžel Vilém z Kunštátu
        • Čeněk z Kunštátu - mančelka Markéta z Deblína
        • Vilém z Kunštátu - manželka Anna
          • Boček z Kunštátu (zemřel 1420)
          • Čeněk z Kunštátu
          • Smil III z Kunštátu (zemřel 1418)
        • Smil z Kunštátu - manželka Barbora Gilgenberga z Pilungova
          • Smil II z Kunštátu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]