Ottův motor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Průběh pracovního cyklu Ottova motoru

Ottův motor je historické označení spalovacího motoru, který v roce 1876 vyrobil a 25. května 1877 patentoval německý konstruktér a vynálezce Nicolaus Otto. Ottův motor byl čtyřtaktní plynový zážehový motor se zvýšeným kompresním poměrem. Průběh pracovního cyklu motoru je zjednodušeně popisován termodynamickým Ottovým cyklem: adiabatická komprese a expanze, rychlé spalování je nahrazeno izochorickým přívodem tepla a izochorický odvod tepla je realizován výměnou náplně.

Současnost

Ottův motor je historickým předchůdcem všech současných zážehových motorů, přestože jich převážná většina spaluje kapalná paliva, nejčastěji benzín. Proto se v některých jazycích dodnes toto označení používá i v souvislosti s moderními motory s podobným principem činnosti:

  • v němčině se jako Ottův motor (Ottomotor) označují zážehové motory (dvoutaktní i čtyřtaktní)
  • v angličtině se používá termín Ottův cyklus (Otto cycle) pro čtyřtaktní motory

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ottov motor na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy