Ostřice zaječí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox ostřice zaječí

Ostřice zaječí (Carex ovalis)
Ostřice zaječí (Carex ovalis)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: jednoděložné (Liliopsida)
Řád: lipnicotvaré (Poales)
Čeleď: šáchorovité (Cyperaceae)
Rod: ostřice (Carex)
Binomické jméno
Carex ovalis
Good., 1794

Ostřice zaječí (Carex ovalis Good., syn.: Carex leporina auct. non L., Vignea ovalis (Good.) Dostál) je druh jednoděložné rostliny z čeledi šáchorovité (Cyperaceae). Někdy je udávána také pod jménem tuřice zaječí.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o rostlinu dosahující výšky nejčastěji 5-70 cm. Je vytrvalá, trsnatá s krátkými oddenky. Listy jsou střídavé, přisedlé, s listovými pochvami. Lodyha je trojhranná, nahoře drsná, delší než listy, na bázi s podlouženými internodii, proto je listnatá. Čepele jsou asi 1,5-3 mm široké, žlábkovité a tuhé. Pochvy bazálních listů jsou hnědé a vláknitě rozpadavé. Ostřice zaječí patří mezi stejnoklasé ostřice, všechny klásky vypadají víceméně stejně a většinou obsahují samčí i samičí květy. Dolní květy v klásku jsou samčí, horní samičí. Klásky jsou uspořádány do cca 2-4 cm dlouhého lichoklasu (klasu klásků), který je dosti hustý a obsahuje nejčastěji 3-7 klásků. Okvětí chybí. V samčích květech jsou zpravidla 3 tyčinky. Čnělky jsou většinou 2. Plodem je mošnička, která je vejčitá, cca 3,5-5 mm dlouhá, bez výrazných žilek, na vrcholu zúžená do křídlatého dvouklaného zobánku. Každá mošnička je podepřená plevou, která je bledě až rezavě hnědá se zelným kýlem, na okraji úzce blanitě lemovaná. Kvete nejčastěji v květnu až v srpnu. Počet chromozómů: 2n=64, 66 nebo 68.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Ostřice zaječí roste v Evropě, pouze na úplném jihu a úplném severu jen málo. Dále roste na Kavkaze a na jižní Sibiři. Byla zavlečena do Severní Ameriky a na Nový Zéland. Mapka rozšíření viz zde: [1].

Rozšíření v ČR[editovat | editovat zdroj]

V ČR se vyskytuje hojně od nížin do hor, jen v suchých a teplých krajích může být místy vzácná. Nejčastěji roste na různých mokřinách u lesních cest a na vlhkých pasekách, ale najdeme v lesích, na vlhkých loukách a na rašeliništích.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Květena ČR: 8 nebo 9 díl, vyjde snad v příštích letech.

  • Grulich V. et Řepka V (2002): Carex L. In: Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
  • Nová Květena ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha

Odkazy[editovat | editovat zdroj]