Ostřice pobřežní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox ostřice pobřežní

Ostřice pobřežní (Carex riparia)
Ostřice pobřežní (Carex riparia)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: jednoděložné (Liliopsida)
Řád: lipnicotvaré (Poales)
Čeleď: šáchorovité (Cyperaceae)
Rod: ostřice (Carex)
Binomické jméno
Carex riparia
Curtis

Ostřice pobřežní (Carex riparia Curtis) je druh jednoděložné rostliny z čeledi šáchorovité (Cyperaceae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o rostlinu dosahující výšky nejčastěji 50–150 cm.[1], Je vytrvalá, netrsnatá s plazivými oddenky a dlouhými výběžky. Listy jsou střídavé, přisedlé, s listovými pochvami, na bázi čepele je tupý až zaokrouhlený jazýček. Lodyha je ostře trojhranná,[2] o trochu kratší než listy, celá rostlina je většinou alespoň trochu sivozelená. Čepele jsou asi 10–20 mm široké, na rubu skoro hladké, do 3/4 listu s výraznými anastomózami.[1] Bazální pochvy jsou nejčastěji bledě hnědé často s červeným nádechem, síťka se nevytváří nebo vzácněji jen nevýrazná[1]. Ostřice pobřežní patří mezi různoklasé ostřice, nahoře jsou klásky čistě samčí, dole čistě samičí. Samčích klásků bývá nejčastěji 2–5, samičích 2–5[2]. Samičí klásky jsou asi 3–10 cm dlouhé, dolní dlouze stopkaté a později nící. Dolní listen je delší než celé květenství a naspodu má krátkou pochvu.[2] Okvětí chybí. V samčích květech jsou zpravidla 3 tyčinky, prašníky jsou zpočátku žlutohnědé, později hnědé . Blizny jsou většinou 3. Plodem je mošnička, která je 5–7 mm dlouhá, na průřezu okrouhlá, hnědá a lesklá,[1] na vrcholu zúžená v celkem výrazný dvouzubý zobánek. Každá mošnička je podepřená plevou, která je za zralosti rezavě hnědá se zelenavým kýlem a je stejně dlouhá nebo o málo delší než mošnička. V ČR kvete nejčastěji v květnu až v červnu.[1] Počet chromozómů: 2n=72.[1]

Rozšíření ve světě[editovat | editovat zdroj]

Ostřice pobřežní roste ve větší části Evropy, chybí v severnější Skandinávii a na severu evropského Ruska, málo přesahuje do severní Afriky, dále roste v Asii v oblasti Kavkazu a na východ až po jižní Sibiř. Ve východní Asii rostou příbuzné druhy Carex kirganica a Carex rugulosa, v Severní Americe Carex lacustris.[3]

porost as. Caricetum ripariae v květnu

Rozšíření v ČR[editovat | editovat zdroj]

V ČR roste od nížin do podhůří.[1] Místy je hojná, hlavně v nivách nížinných řek, zvláště v měkkých luzích as. Salicetum albae, na jižní Moravě i ve vlhkých typech tvrdého luhu as. Fraxino pannonicae-Ulmetum. V bažinách a na okraji vod často vytváří i v bezlesí skoro monodominantní porosty as. Caricetum ripariae.[4] V pahorkatinách a v podhůří je pak mnohem vzácnější a najdeme ji nejčastěji u rybníků.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g GRULICH, Vít; ŘEPKA, Radomír. Carex L.. In KUBÁT, Karel et. all.. Klíč ke květeně České republiky. Praha : Academia, 2002. S. 801-820. (česky)
  2. a b c DOSTÁL, Josef. Nová Květena ČSSR, vol. 2. Praha : Academia, 1989.  
  3. Mapa rozšíření [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  4. CHYTRÝ, Milan; SÁDLO, Jiří; ŠUMBEROVÁ, Kateřina. Rákosiny a vegetace vysokých ostřic. In CHYTRÝ, Milan et al. katalog biotopů České republiky. Praha : AOPK, 2001. Dostupné online. S. 26-54. (česky)