Orsato Bonda
| Orsato Bonda | |
|---|---|
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1864 – 1865 | |
| Poslanec Dalmatského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1864 – 1867 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | autonomaši |
| Narození | 21. srpna 1812 Dubrovník |
| Úmrtí | 2. prosince 1874 Pridvorje nebo Dubrovník  Rakousko-Uhersko |
| Děti | Marino Bonda |
| Profese | politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Orsato Bonda, též Orsat Bonda[1] nebo Orsat Bundić[2] (21. srpna 1812[3][4] – 2. prosince 1874[4][3] Pridvorje[3] nebo Dubrovník[5]), byl rakouský šlechtic a politik italské národnosti z Dalmácie, v 60. letech 19. století poslanec rakouské Říšské rady.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
V době svého působení v parlamentu je uváděn jako hrabě Orsato Bonda, starosta (podesta) v Cavtatu (Ragusa Vecchia).[3] Byl statkářem v Konavle. Žil na svém sídle v nedalekém Pridvorje. V Konavle měl značný veřejný a politický vliv.[2]
Počátkem 60. let se s obnovou ústavního systému vlády zapojil do vysoké politiky. V zemských volbách byl zvolen na Dalmatský zemský sněm. Zemským poslancem byl v letech 1864–1867.[1][2] Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Rakouského císařství), kam ho delegoval Dalmatský zemský sněm roku 1864 (Říšská rada tehdy ještě byla volena nepřímo, coby sbor delegátů zemských sněmů). 5. prosince 1864 složil slib.[6][7]
Politicky patřil ke straně dalmatských autonomistů (tzv. autonomaši, též pejorativně talijanaši), kteří byli orientováni proitalsky a provídeňsky a odmítali chorvatské státoprávní aspirace.[8][2]
Počátkem prosince 1874 těžce onemocněl. Jeho synem byl politik a poslanec Říšské rady Marino Bonda, který kvůli otcově zdravotnímu stavu odcestoval do Dalmácie.[9] Některé zdroje uvádějí, že Orsato zemřel již 2. prosince 1874,[3] tisk ovšem zprávu o jeho smrti přinesl až koncem měsíce. Zároveň se uvádí, že zesnulý dosáhl věku 64 let,[5] zatímco přehled poslanců parlamentu uvádí jako rok narození 1812.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Radovi Instituta Jugoslavenske akademije znanosti i umjetnosti u Zadru, Svazky 24–25. [s.l.]: Akademija, 1977. Dostupné online. S. 227. (chorvatsky)
- ↑ a b c d Dubrovnik, Vydání 3–4. [s.l.]: Ogranak Matice Hrvatske Dubrovnik, 2001. Dostupné online. S. 11. (chorvatsky)
- ↑ a b c d e f KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 72. (německy)
- ↑ a b L'Intermediaire des Chercheurs et Curieux, Svazek 16. [s.l.]: Ogranak Matice Hrvatske Dubrovnik, 1966. Dostupné online. S. 67. (francouzsky)
- ↑ a b Personalnachrichten. Das Vaterland. Prosinec 1874, čís. 356, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0003&page=118&size=45
- ↑ CETNAROWICZ, Antoni. Die Nationalbewegung in Dalmatien im 19. Jahrhundert: vom "Slawentum" zur modernen kroatischen und serbischen Nationalidee. [s.l.]: Peter Lang, 2008. 273 s. Dostupné online. ISBN 9783631574188. S. 195. (německy)
- ↑ Tages-Nachrichten. Das Vaterland. Prosinec 1874, čís. 331, s. 2. Dostupné online.