Okno naproti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Okno naproti
Původní název La finestra di fronte
Jazyk italština
Délka 102 min
Žánr Drama, romantický
Scénář Ferzan Özpetek
Gianni Romoli
Režie Ferzan Özpetek
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Giovanna Mezzogiorno
Massimo Girotti
Raoul Bova
Filippo Nigro
Serra Yilmaz
Massimo Poggio
Produkce Tilde Corsi
Gianni Romoli
Hudba Andrea Guerra
Kamera Gianfilippo Corticelli
Střih Patrizio Marone
Výroba a distribuce
Premiéra ITA 28. února 2003
Česko 23. října 2003
Slovensko 5. února 2004
USA 18. června 2004
Distribuce Sony Pictures Classics
Okno naproti na IMDb

Okno naproti (italsky: La finestra di fronte) je italský film režiséra Ferzana Özpetekza z roku 2003 v italsko-britsko-turecko-portugalské koprodukci. Na 38. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary získal cenu pro nejlepší režii, ženský herecký výkon a hlavní cenu Křišťálový glóbus pro nejlepší film.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Hlavní postavou je dvacetidevítiletá žena Giovanna (Giovanna Mezzogiorno), která žije poměrně nudný stereotypní život v manželství. Práce účetní v drůbežárně jí nebaví, přivydělává si pečením dortů do jednoho z místních podniků, ráda by si sama založila cukrárnu. Je vdaná za Filippa (Filippo Nigro), se kterým má dvě malé děti. Baví jí sledovat okno naproti v domě přes ulici. Bydlí v něm totiž přitažlivý muž – Lorenzo (Raoul Bova), bankovní úředník, jehož identitu ale nezná.

Jednoho dne přivede manžel domů starého muže Davida Veroliho (Massimo Girotti), který se ztratil a nepamatuje si kdo je, ani kde bydlí. Poté co se s ním vrátí z policejní služebny, protože se mu nechtělo čekat, neznámý zůstane přes noc i další dny. Giovanna pátrá po jeho minulosti a v podniku kam dodává dorty náhodou potká muže z okna naproti. Po prvním kontaktu vzplanou mezi nimi hluboké city, navštíví jeho byt a dochází ke krátké milostné scéně.

Po čase se podaří najít domov a minulost ztraceného muže, jedná se o bývalého slavného cukráře, který za druhé světové války zachránil včasným varováním mnoho mladých životů. Giovannu začíná učit svému řemeslu. Ona ale stále váhá, zdali opustit manžela pro Lorenza, který byl v bance povýšen a odjíždí žít na jiné místo. Nakonec dává výpověď z práce rozhodnutá začít šťastnější život v cukrárně. Manžela neopouští a zdá se, že po období vzrušení opět nastává klidný, nudný život.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • David di Donatello
    • nejlepší herec: Massimo Girotti
    • nejlepší herečka: Giovanna Mezzogiorno
    • nejlepší film: Gianni Romoli, Tilde Corsi a Ferzan Özpetek
    • nejlepší hudba: Andrea Guerra
  • Ceny Nastro d'Argento
    • nejlepší herečka: Giovanna Mezzogiorno
    • nejlepší původní scénář: Gianni Romoli a Ferzan Özpetek
    • nejlepší skladba: Giorgia for the song Gocce di memoria

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Giovanna Mezzogiorno Giovanna
Raoul Bova Lorenzo
Massimo Girotti Davide Veroli
Serra Yilmazová Eminé
Filippo Nigro Filippo

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]