Ohm
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Óm.
Ohm je jednotka elektrického odporu, značí se velkým řeckým písmenem Ω (omega). V soustavě SI patří mezi odvozené jednotky, rozměr v základních jednotkách je: Ω = m2·kg·s−3·A−2.
Předmět má odpor jeden ohm, jestliže po přiložení jednoho voltu napětí jím protéká proud jeden ampér.
Jednotka byla pojmenována podle německého fyzika Georga Ohma, objevitele vztahu mezi napětím a proudem, známého jako Ohmův zákon.
Původní definice [editovat]
V metrické soustavě byl definován mezinárodní ohm jako odpor sloupce rtuti za teploty 0 °C, jehož hmotnost je 14,4521 g a délka 1063,00 mm. Tato definice byla určena londýnskou mezinárodní konferencí pro jednotky elektrické v roce 1908 a potvrzena francouzským zákonem v roce 1919.
