Nikolaj Charitonov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nikolaj Michajlovič Charitonov
Stranická příslušnost
ČlenstvíKomunistická strana Ruské federace
Komunistická strana Sovětského svazu
Agrární strana Ruska

Narození30. října 1948 (75 let)
Rezino
Alma materRuská akademie národohospodářství a státní služby
Novosibiřská státní zemědělská univerzita
Profesepolitik, ekonom a poslanec Státní dumy
Náboženstvíateista
Oceněnímedaile Za pracovní udatnost
Ctěný pracovník zemědělství Ruské federace
Řád Alexandra Něvského
medaile Na památku 850 let Moskvy
Řád přátelství
… více na Wikidatech
CommonsNikolay Kharitonov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nikolaj Michajlovič Charitonov (rusky: Николай Михайлович Харитонов) (* 30. října 1948) je ruský politik a bývalý plukovník KGB.[1]

Do roku 2007 patřil mezi čelné představitele Agrární strany Ruska. V roce 2004 neúspěšně kandidoval jako společný kandidát své strany a Komunistické strany Ruské federace v prezidentských volbách. Skončil za Vladimirem Putinem na druhém místě se ziskem 13,7 % hlasů.

Od roku 2008 je členem komunistické strany. V roce 2024 za ni znovu kandiduje v prezidentských volbách. Podle politologa Andreje Perceva z Carnegie Endowment for International Peace si však v Kremlu přáli, aby kandidoval předseda komunistické strany Gennadij Zjuganov. Ten však zřejmě nechce svou politickou kariéru ukončit špatným výsledkem ve volbách. Plejáda bezvýznamných protikandidátů však může podle Perceva vrhnout stín na Putinovo nevyhnutelné vítězství a udělat z voleb frašku.[2][3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DOBROVSKÝ, Luboš. Už žádné slevy pro Putina. www.respekt.cz [online]. Respekt, 2204-02-22. Dostupné online. 
  2. JANDOUREK, Jan. Ruské volby jsou taková fraška, že nechce kandidovat ani šéf komunistů, píše politolog Percev. www.forum24.cz [online]. Forum 24, 2024-01-27. Dostupné online. 
  3. PERTSEV, Andrey. Russia’s Managed Democracy Is Facing a Participation Crisis. www.themoscowtimes.com [online]. The Moscow Times, 2024-01-26. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]