Návarovský tunel
| Návarovský tunel | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Stát |  Česko |
| Provozní délka | 172,14 m |
| Lokalizace | |
| Souřadnice | 50°41′2,91″ s. š., 15°19′20,56″ v. d. |
  Návarovský tunel | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Návarovský tunel je železniční tunel na katastrálním území obce Držkov na úseku regionální železniční trati 035 Železný Brod – Tanvald mezi zastávkami Návarov a Plavy v km 9,731–9,904.[1][2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Koncese byla udělena 31. března 1872 pro společnost Jihoseveroněmecká spojovací dráha k prodloužení jihoseveroněmecké železnice spojovací z Liberce na Friedland až ke hranicím zemským u Seidenberka, též ke křídelní železnici ze Železného Brodu do Tanwaldu.[3] Po dalším upřesnění vytyčení trati byla vydána nová stavební koncese byla udělena dne 28. června 1873 a výstavba, kterou zajišťovaly firmy Daniel Lapp, Emil Trummbi, František Mlejnecký a Franciesco Nicoletti, byla zahájena ještě týž měsíc.[4] Pravidelný provoz byl zahájen 1. července 1875. Dráhu vlastnila a provozovala společnost Jihoseveroněmecká spojovací dráha od zahájení dopravy až do svého zestátnění provedeného dne 1. ledna 1908. Na trati byly postaveny italskou firmou stavitele Franciesca Nicoletta v roce 1876 dva tunely, Návarovský a Haratický (Plavský). Opravy tunelů proběhly v sedmdesátých letech 20. století a dále v rámci rekonstrukce trati v roce 2019.[5]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Jednokolejný tunel byl postaven pro železniční trať Železný Brod – Tanvald mezi zastávkami Návarov a dopravnou Plavy. Byl ražen v ostrohu vrchu Skalice (564 m n. m.), který je tvořen vrstevnatou zelenou břidlicí, v meandru řeky Kamenice.[6] Ve vyrubaném tunelu byly vyzděny pouze tři pasy cihelnou vyzdívkou. Po skalním zřícení na vjezdovém portálu byl tunel asi o třicet metrů prodloužen. Při rekonstrukci v roce 2019 byla odstraněna průtoková místa vody do tunelu, která se nacházela v oblastech přechodů cihelné obezdívky, prodloužené části a skalním povrchem. Pro zvětšení průjezdného profilu bylo odstraněno cihelné ostění a nahrazeno vrstvou stříkaného betonu.[7]
Tunel leží v nadmořské výšce 380 m a měří 172,14 m.[8][1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Návarovský (tunel). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2020-09-06]. Dostupné online.
- ↑ Trať 035 Železný Brod - Tanvald. www.vlakregion.cz [online]. [cit. 2020-09-06]. Dostupné online.
- ↑ List povolení ku stavbě a zřízení dráhy č. 62/1872 Sb. ze dne 31. března 1872
- ↑ PROKEŠ, Petr. Trať Železný Brod - Tanvald [online]. [cit. 2018-08-16]. Dostupné online.
- ↑ SŮRA, Jan. Tříměsíční výluka v podhůří Jizerských hor končí, vlaky se vrací do údolí Kamenice [online]. 2019-11-29 [cit. 2019-12-16]. Dostupné online.
- ↑ LACINA, Jaroslav. Sanace Návarovského tunelu. fast10.vsb.cz [online]. AMBERG Engineering Brno [cit. 2021-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-06.
- ↑ SKLENÁŘ, Tomáš; MATĚJÍČEK, Jiří. Opravy železničních tunelů u SDC Liberec. S. 45–50. konferencemosty.cz [online]. 2008 [cit. 2020-09-06]. S. 45–50. 13. ročník konference, Železniční mosty a tunely. Sborník příspěvků. Dostupné online.
- ↑ Návarovský tunel. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-09-06]. Dostupné online.