Národní řád za zásluhy (Mauritánie)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Národní řád za zásluhy
Ordre du Mérite national
Uděluje

Prezident Mauritánie
Typ záslužný řád
Založeno 2. listopadu 1961
Stát MauritánieMauritánie Mauritánie
Status dosud udílen
Hlava řádu prezident Mauritánie
Třídy rytíř velkokříže
velkodůstojník
komtur
důstojník
rytíř
Ostatní vyznamenání
Vyšší není
Řádová hvězda
Řádová hvězda

Národní řád za zásluhy (francouzsky Ordre du Mérite national) je nejvyšší státní vyznamenání Mauritánské islámské republiky. Hlavou řádu je úřadující prezident republiky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Řád byl založen dne 2. listopadu 1961.[1]

Třídy[editovat | editovat zdroj]

Řád je udílen v pěti třídách:[1]

  • rytíř velkokříže – Řádový odznak se nosí na široké stuze spadající z ramene na protilehlý bok. Řádová hvězda se nosí nalevo na hrudi.
  • velkodůstojník – Řádový odznak se nosí na stuze s růžicí na hrudi. Řádová hvězda se nosí napravo na hrudi.
  • komtur – Řádový odznak se nosí na stuze kolem krku. Řádová hvězda této třídě již nenáleží.
  • důstojník – Řádový odznak se nosí na stužce s rozetou nalevo na hrudi.
  • rytíř – Řádový odznak se nosí na stužce bez rozety nalevo na hrudi.

Insignie[editovat | editovat zdroj]

Řádový odznak má tvar zeleně smaltované pěticípé hvězdy se zlatým lemováním. Položena je na zeleně smaltovaném zlatě lemovaném kruhu. Uprostřed hvězdy je kulatý zeleně smaltovaný medailon. V medailonu je zlatý půlměsíc, nad kterým je nápis v arabštině. Ke stuze je odznak připojen pomocí přechodového prvku ve tvaru zlatého půlměsíce a pěticípé hvězdy.

Řádová hvězda je čtrnácticípá s jednotlivými cípy tvořenými různě dlouhými paprsky. Uprostřed je položen řádový odznak.

Stuha z hedvábného moaré je zelená se dvěma žlutými pruhy po stranách a stříbrným pruhem uprostřed.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Национальный орден Заслуг (Мавритания) na ruské Wikipedii.

  1. a b DES DECORATIONS ETRANGERES. semon.fr [online]. [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]