Měšek II. Opolsko-Ratibořský
| Měšek II. Opolsko-Ratibořský | |
|---|---|
| kníže opolsko-ratibořský | |
 popis | |
| Doba vlády | 1230–1246 (opolsko) 1239–1246 (ratibořsko) |
| Narození | 1220 |
| Úmrtí | 22. října 1246 |
| Předchůdce | Kazimír I. Opolský |
| Nástupce | Vladislav I. Opolský |
| Otec | Kazimír I. Opolský |
| Matka | Viola |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Měšek II. zvaný Otylý (1220 – 22. října 1246) byl opolský a ratibořský kníže pocházející z dynastie slezských Piastovců.
Původ
Byl nejstarším synem opolsko-ratibořského knížete Kazimíra I. a jeho ženy Violy. Měl tři mladší sourozence, z nichž bratr Vladislav vládl v knížectví po Měškově smrti. Sestra Věnceslava se stala jeptiškou a Eufrozina se provdala za Piastovce Kazimíra I. Kujavského.
Vláda v Opolsku-Ratibořsku
V době smrti otce roku 1230 byli s bratrem Vladislavem ještě nezletilí, a tak se regentství nad knížectvím ujal jejich blízký příbuzný, vratislavský kníže Jindřich I. Bradatý.[1] V roce 1240 se Měšek ujal samostatné vlády[2] a od roku 1244, kdy se stal Vladislav plnoletým, vládli bratří společně.[3]
V domácí politice, se Měšek pokusil (bez valného úspěchu) pokračovat v politice svého otce, v rozšíření sídel podle německého práva. Zvláštní pozornost věnoval Řádu německých rytířů, kterým přenechal v Horním Slezsku velký majetek. Naopak klášter Czarnowąsy u Opolí Měšek nepodporoval. Jak bylo zjištěno, jako místo k odpočinku si vybral dominikánský klášter v Ratiboři.
Boje s Mongoly
Klid vlády Měška II. byl brutálně přerušen mongolskou invazí na počátku roku 1241. Na rozdíl od Boleslava V. Stydlivého, vévody sandoměřského, neměl Měšek v úmyslu nechat své knížectví na milost a nemilost, a nepříteli se postavil. Jeho počáteční postup byl příznivý a v březnu 1241 v bitvě u Ratiboře se Měškovi podařilo zachytit část mongolských vojsk v hranicích řeky Odry. Dal tím Jindřichu II. Pobožnému více času organizovat obranu. Dne 9. dubna 1241 se mongolské a křesťanské síly střetly v bitvě u Lehnice. Křesťani byli poraženi a Jindřich Pobožný padl. Měšek pak začal s přestavbou zpustošeného území.
Podpora Konráda Mazovského
V roce 1243 pomáhal svému tchánovi, Konrádovi Mazovskému v boji o trůn v Krakově. Mazovsko-Opolské síly byly poráženy, z části kvůli vzájemné nedůvěře mezi oběma vládci, a to navzdory skutečnosti, že Měšek uskutečnil odvetné výpravy proti Boleslavu V. Stydlivému. Spolupráce přinesla hmatatelné výhody až o tři roky později v podobě připojení města v Lelów. Měškova náhlá smrt však zabránila trvalému spojení města s Opolsko-Ratibořským knížectvím.
Manželství a smrt
Kolem roku 1239 se oženil s Juditou, dcerou Konráda I. Mazovského. Manželství zůstalo bezdětné.
Měšek II. Otylý, jak už napovídá jeho přezdívka, se netěšil dobrému zdraví. Zemřel ve věku 26 let v roce 1246. Celý svůj majetek odkázal svému mladšímu bratrovi Vladislavu I. Opolskému.
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Mieszko II Otyły na polské Wikipedii a Mieszko II the Fat na anglické Wikipedii.
- ↑ ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 43. Dále jen Dějiny Slezska v datech.
- ↑ Dějiny Slezska v datech, s. 46.
- ↑ Dějiny Slezska v datech, s. 439.
Literatura
- MIKA, Norbert; WAWOCZNY, Grzegorz. Książęta opolsko-raciborscy. Wybrane postacie. Racibórz: Wydawnictwo i Agencja Informacyjna „WAW“, 2000. 46 s. ISBN 83-912030-3-6.
| Předchůdce: Kazimír I. Opolský |
|
Kníže opolský 1230–1246 od roku 1244 společně s bratrem Vladislavem |
|
Nástupce: Vladislav I. Opolský |
| Předchůdce: Jindřich II. Pobožný (regent) |
|
Kníže ratibořský 1239–1246 od roku 1244 společně s bratrem Vladislavem |
|
Nástupce: Vladislav I. Opolský |
