Morfoném

Morfoném v lingvistice je množina fonémů, k jejichž střídání (alternaci) dochází v rámci morfému (na určitém místě), nejčastěji při ohýbání a odvozování nových slov. Toto střídání fonémů/hlásek nevede ke změně významu morfému. Morfoném je tedy třídou fonémů, která jsou určeny svým uplatněním v jazykové jednotce (morfému). Morfonémy slouží k popisu vztahů v rámci systému morfémů.

Příklady

noha - noze - nožce ⇒ morfoném = h, z, ž
bratr - bratři ⇒ morfoném = r, ř

Příklad ukazuje způsob morfonologické transkripce kmenového morfému, v jehož rámci dochází ke střídání fonémů v tvarech knih-a – kniz-e – kniž-ní – kníž-ka. V uvedeném příkladu dochází ke střídání hlásek v rámci dvou morfonémů. Střídání souhlásek na konci kmene je typické hlavně pro flektivní jazyky, jako je např. čeština.

sj–{u, ö}-ng-: sjunga – sjöng – sjungit

Příklad střídání kmenové samohlásky v různých tvarech švédského slova sjunga (zpívat). Tento jev se označuje jako střída (ablaut). Uvedený jev se typicky vyskytuje u silných sloves i v ostatních germánských jazycích. Dloužení kmenové samohlásky ve výše uvedeném příkladu z češtiny je rovněž střídou.

Literatura

KARLÍK, P.; NEKULA, M.; PLESKALOVÁ, J. (ed.). Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakl. Lidové noviny, 2002. ISBN 80-7106-484-X.
KARLÍK, P.; NEKULA, M.; RUSÍNOVÁ, Z. (ed.). Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakl. Lidové noviny, 1995. ISBN 80-7106-134-4.

Externí odkazy

Kurz fonetiky – FF MU Brno

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.